26.3.2019 14.16, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě
Vědci kritizují plány prevence sucha jako nedostatečné
Podle nového vládního plánu mají v ČR vyrůst další vodní plochy či vodovodní sítě. Češi by také měli začít využívat dešťovou vodu a vzniknou i lokality, kde vodohospodáři zadrží vodu pomocí umělých podzemních bariér. Jak ale píší Hospodářské noviny, řada vědců a expertů státu vytýká, že opatření nejsou vzájemně propojená, důsledná a stát na ně vydává málo peněz.
Už v roce 2017 vláda představila první plán boje se suchem a loni v září sestavila takzvanou národní koalici proti suchu, kterou tvoří zástupci ministerstva životního prostředí, zemědělství a ministerstva pro místní rozvoj, vědci z univerzit a ústavů, vodohospodáři, hydrogeologové. Národní koalice, která se naposledy sešla letos v únoru, má prosadit zejména nové přehrady. První nová čistě vodárenská nádrž se chystá u Vlachovic na Zlínsku. „Vykupují se pozemky, probíhá příprava na územní řízení,“ řekl HN Pavel Punčochář z odboru vodohospodářské politiky ministerstva zemědělství. Soustava tří děl Senomaty, Šanov a Kryry má vyrůst v povodí Ohře na Rakovnicku. „Nebude sice určena pro zásobování pitnou vodou, ale zvýší množství vody v krajině, zajistí také ředění odpadních vod z čističky v Rakovníku. Záměr ještě musí schválit vláda,“ řekl Punčochář. V plánu ministerstva zemědělství je i Skalička na Bečvě, kterou projektanti původně plánovali jako suchou nádrž – poldr, pro zachycení povodňových vod, kvůli suchu ale experti zvažují vznik vodního díla.
Města a obce, které mají se zásobováním vodou potíže, mají navíc rozšiřovat nebo budovat úplně nové zdroje pitné vody. Ministerstvo životního prostředí na to má podle ministra Richarda Brabce 550 milionů korun. Novátorské jsou projekty umělé infiltrace podzemních vod, tedy řízeného vsakování vod do ohrazené části podzemí, ze kterého pak bude případně možné nahromaděnou vodu využívat. „V rámci projektu vytipovali odborníci sedm pilotních lokalit. Výstavba podzemní těsnící bariéry v Meziboří a ověření břehové infiltrace výstavbou meandru Jordán u Týniště nad Orlicí je v plánu letos,“ uvedla tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.
Ministerstvo zemědělství plánuje v následujících třech letech podle ministra Miroslava Tomana podpořit rekonstrukci, obnovu, odbahnění či stavbu 1215 rybníků nebo malých vodních nádrží. Do krajiny se má voda vrátit i v podobě přirozených rozlivů v nivách, vzniknout mají nové meze, remízky a aleje. Mění se i pohled na dešťovou vodu. Na ministerstvu životního prostředí mohou lidé, obce, školy či nemocnice žádat o dotace na zakoupení a instalaci nádrží na shromažďování dešťové vody k zalévání nebo splachování a na systémy na přečištění vody. Ministerstvo už schválilo skoro čtyři tisíce projektů. Celkově je podle Brabce na opatření proti suchu z evropských i národních peněz připraveno do roku 2020 celkem přes 14 miliard korun.
Podle vědců a akademiků je však peněz málo a plán koalice proti suchu, byť do ní byli přizváni, za opravdu ucelenou koncepci, jak si poradit se suchem, nepovažují. „Stávající prostředky by bylo třeba navýšit, ročně alespoň o 20 až 30 miliard,“ uvedl minulý týden na konferenci v Poslanecké sněmovně rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička. „Postavit jeden rybník v krajině a o pár kilometrů dál další je fajn, ale chybí v tom synergický efekt všech prvků,“ dodal. Ředitel Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity Tomáš Randák připomněl, že důležité je nejenom mít vodu, ale především vodu kvalitní. „Zásadní změny jsou potřeba v zemědělství – snažit se omezit použití pesticidů, rozrůznit zemědělskou výrobu i krajinu jako takovou, snažit se o lepší management ochrany vodních zdrojů, snažit se omezovat zbytečné používání léků a lépe informovat veřejnost, aby je nesplachovala do záchodů,“ uvedl Randák. I dalším odborníkům v plánech leccos chybí. „Je to sice pokrok, ale změny v hospodaření ve vztahu k erozi půdy by měly být větší,“ řekl HN profesor Miroslav Trnka z brněnského Ústavu výzkumu globální změny. Erozi půdy má snížit omezení platné od příštího roku, kdy nebude možné pěstovat jedinou plodinu na ploše větší než 30 hektarů, což má zasáhnout zejména lány kukuřice pěstované pro bioplynové stanice. „Také je škoda, že se závažná rozhodnutí, technické normy a vůbec klíčové plánovací procesy neopírají o prognózy změny klimatu,“ dodal Trnka.
Kritičtí jsou i ekologové z Hnutí Duha. Těžiště problému vidí zejména ve vysokých emisích ekonomiky a nemocné krajině. „Většina lesů je poškozených a naše lány v přepočtu plochy na vlastníka jsou největší v Evropě. Je dobré, že ministerstvo podpořilo tisíce drobných vodohospodářských a revitalizačních projektů, ale tím vodu nezachráníme,“ řekl HN tiskový mluvčí organizace Jan Piňos. Skutečným problémem jsou podle něho kouřící komíny starých uhelných elektráren i domácích kotlů, energeticky a materiálově plýtvavá ekonomika a obrovské plochy nerozčleněné zemědělské půdy. „Navíc u nás mizí zástavbou 14 fotbalových hřišť, tedy sedm hektarů půdy denně. Právě v zásadních kauzách o provozu elektráren, rozšiřování dolů, oběhové ekonomice, zemědělských dotacích, nových pravidlech pro lesní hospodaření a regulaci výstavby byl měl ministr Brabec konat,“ dodal Piňos.
Originál článku na: https://media.monitora.cz/pdf-preview/2688/60401476-f0583f75485611c080a6/, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová
26.3.2019 14.16, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy
Aktuality

Loňské záplavy znečistily i vodu z třetiny testovaných vodovodů
Akt. 8.2.2025 14.09Rubrika: Čistota vody a rekreace, Vodovody a kanalizace

Na ČVUT zkoumají hydraulické chování jezů v Povodí Ohře
Akt. 8.2.2025 9.52Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině