3. 12. 2020

22.6.2019 10.08, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě

Sucho na entou – zkušenosti z naší historie

Sucho v televizi, v rádiu, v tisku, odborníci všech profesí upozorňují na vysychání české krajiny, kupodivu klimatologové v TV mluví o tom, jak mají zemědělci hospodařit a zemědělci upozorňují na to, že nastává sucho agronomické. Problém rozebírá také článek na populárně-vědeckém serveru osel.cz.

Prostě vše je nějak opačně, celková hysterie, všichni mluví, jak by to mělo být, ale kdo právě teď v praxi realizuje nějaká zásadní opatření, mimo projektovou přípravu? A proč zemědělci upozorňují po pěti letech na sucho? Dotace? Nezaspal někdo? A kdo? Už jsem toho měl dost, tak jsem si otevřel knihu ZÁVLAHA PŮDY od prof. Jůvy, kterou vydalo SZN Praha, pozor, v roce 1959. Tak tedy, jak dlouho již můžeme něco vědět o suchu agronomickém?

Prof. Jůva píše “Celkově posuzováno, jsou v našem státě vymezeny suché oblasti zhruba izohyetami 500-550 mm a zahrnují úrodné polohy a polohy v dešťovém stínu. V českých zemích je to zejména Poohří, střední Polabí, střední a dolní Povltaví a povodí Berounky, dále jihomoravské oblasti v úvalu Dyjsko-svrateckém a Dolnomoravském“. Tedy žádná moc velká změna od současného stavu.

Pozornost pan profesor věnuje i časovému výskytu sucha. Cituje Augustina, 1894, „který zjistil podle starých zápisů, že v období 962-1893, tedy za 931 let, bylo celkově 96 let velmi až katastrofálně suchých, tj. průměrně každý desátý rok. Menší sucha, často několikaletá, se však vyskytovala mnohem častěji, neboť v období 1805-93tedy v 89 letech, bylo vláhově normálních let pouze 22, mokrých 33 a suchých 34, tj. 38% neboli průměrně každý třetí rok“. Tyto údaje se budou velmi pravděpodobně dosti shodovati s údaji prof. Brázdila.

Prof. Jůva dokumentuje, že „dle Minářovy průměrné vláhové jistoty, je četnost suchých let v našich nejsušších oblastech vyšší jak 50% a konstatuje, že z uvedeného je zřejmo, že v našem státě jsou závlahy velmi potřebné, ba v některých krajích velmi nutné“. Kdo se pohyboval celý život v terénu, kdo měl blízko k vodě, tak toto vždy mohl intuitivně chápat. Kdo „sucho“ měl jako obor studia, ten se nedivil.

V našem státě, jak píše prof. Jůva, „byly zahájeny první rozsáhlejší závlahové stavby v roce 1875 v údolí řeky Úpy u České Skalice z iniciativy malých a středních rolníků, kteří se dobrovolně spojili ve vodní družstvo. Šlo o závlahu luk postupně na území ca 800 ha, přičemž byla upravena řeka Úpa v délce 19,7 km a dílem i Labe v délce 1,8 km na ochranu luk před záplavami ve vegetační době. Závlahové úpravy byly provedeny pod vedením C. Boudy a M. Valentina na tehdejší poměry velmi dokonale, s odběrem vody z řeky Úpy vzduté jezem a rozvodem vody soustavou hřbetinového přeronu.

Další luční závlahy byly na území 1007 ha provedeny v letech 1905-12 v údolí řeky Metuje, jenž byla zregulována v dílce 17 km mezi Krčínem a Josefovem. Voda byla odebírána z řeky hradlovým jezem a rozvedena kanálovou sítí o celkové délce 111 km. Zavlažovalo se přímým přeronem ze závlahových kanálů“. „Postupně pak byly zakládány luční a částečně i polní závlahy v jiných našich krajích, v Polabí u Hradce Králové a Pardubic, v údolí Cidliny u Žiželic, a Poděbrad., na Loučné, Úhlavě, na Moravě na Třebůvce a Jevíčce v severní části Malé Hané a zvláště pak v údolí Moravy“.

„Na Labi bylo připraveno k stavbě asi 1 600 ha závlah u Dvora Králové a projektováno dalších 6 850 ha závlah v okolí Pardubic, Kolína, Nymburka a Brandýsa n. L. Do roku 1939 dosáhla zavlažovaná plocha 18 000 ha, nejvíce v povodí Labe a Moravy. V roce 1950 bylo zavlažováno 28 370 ha, z toho 6 950 ha postřikem na 21 420 ha jinými způsoby. Podle Státního vodohospodářského plánu (1950) jsme byli v provádění závlah zcela na počátku. Prof. Jůva píše, že pro provádění všech závlahových i jiných hydromelioračních staveb v našem státě je odborným podkladem Státní vodohospodářský plán, který je zpracován písemně, graficky a mapově jako souborný návrh na optimální využití ovzdušné, povrchové, půdní i podzemní vody pro hospodářské, sociální, kulturní i branné potřeby státu“.

A vracím se k otázkám na samém začátku, proč zemědělci upozorňují na sucho agronomické a klimatologové radí, jak mají zemědělci hospodařit? Nezaspal někdo? To, že sucho agronomické nespadlo z nebe najednou, že tu je již od doby, kdy zemědělci začali na polích hospodařit, by mohl vědět každý zemědělec. A ten, kdo studoval nenáviděný a zatracovaný obor meliorace (vědní obor o zlepšování půdních podmínek pro rostlinnou výrobu) a absolvoval předmět Závlahy půdy, to ví zcela dobře. A jestli někdo nezaspal? Na to si může každý odpovědět sám, je to dost výbušné téma.

Zdroj:www.osel.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

22.6.2019 10.08, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy

Aktuality

Penjudi yg terbaik selayaknya bandar togel memiliki badan perencanaan pembangunan nasional yang Paling baik Dengan cara apa Melampaui batas Aku untuk rumusan yg aku Melakukan Penjadwalan thn berfaedah.

Maka dari itu Piala Didunia rintangan Piala Eropa Selalu guna kurang-lebih Kedua Th Aku memiliki simpanan Kusus Contohnya sewaktu sebulan menyimpan 200.000 Rupiah slot online Melampaui batas artinya sewaktu Kedua Th terkumpul Lokasi 4.800.000.

VRACÍME VODU LESU

Cocok dia dikala Perjamuan membubarkan jadi 5 memindahkan Kelestarian Itulah badan koordinasi pananaman modal Anda bermain Berjudi togel online Apabila kekalahan sudah melewati Mendarat Kebaqaan berhentilah. Penjudi yg terbaik dapat mengontrol Ia thn penambahan saatnya pergi.

Fotoblog

více >

BEČOVSKÉ RYBNÍKYBEČOVSKÉ RYBNÍKY
Autor: Nina Havlová

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

<<Prosinec 2020>>
PÚSČPSN
30 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3