Před deseti lety zasáhly Plzeňský kraj záplavy, které postihly třetinu obcí, napáchaly škody za téměř 280 milionů korun a připravily o život tři lidi. Škody byly zejména na silnicích, mostech, vodohospodářské infrastruktuře a zemědělských porostech, řekla ČTK mluvčí kraje Helena Frintová. Na rozdíl od ničivých záplav v roce 2002, které si vynutily demolice desítek domů, před deseti lety nebylo třeba po záplavách v kraji srovnat se zemí ani jeden dům.

Povodně nastaly po vytrvalých deštích na přelomu května a června a později v druhé vlně kolem 10. června po přívalových srážkách. Z 501 obcí kraje voda škodila v 169 obcích, kde se dostala do 176 bytů v rodinných domech a sedmi bytových domech. „Hlavní dopravní spojení nebyla dlouhodobě narušena, pouze dálnice D5 byla zastavena na několik hodin. Provizorní mosty nebylo nutné zřizovat, poškozeno bylo 11 mostů a šest propustků, železnice byla bez dlouhodobých omezení,“ řekla Frintová. Vodovody záplavy zasáhly a ohrozily v 17 obcích. Náklady na odstranění škod na vodovodech a kanalizacích byly asi 8,6 milionu a na vyčištění kontaminovaných studní 236.000 korun. Kvůli záplavám bylo krátkodobě odstaveno 19 čistíren odpadních vod. Vodovody, kanalizace i čističky obce opravily ještě v červnu.

„Celkové škody na majetku státu, kraje, obcí, podnikatelských subjektů, nepodnikajících a právnických osob byla v celkové výši 279,37 milionu korun,“ řekla Frintová. Z toho bylo 91,7 milionu korun škod na krajských silnicích, 124,5 milionu na majetku obcí na 3,4 milionu korun na čerstvě revitalizovaném zámeckém parku v Blovicích. Kraj na likvidaci prvotních nákladů vzniklých v souvislosti s povodněmi rozdělil 82 obcím 9,39 milionu korun a později 76 obcím sedm milionu korun na obnovu poničeného majetku.

Dva muži zemřeli hned na začátku povodní 31. května. Nad jezem bývalého mlýna na Úslavě ve Starém Plzenci byl naposledy spatřen dvaatřicetiletý muž na kajaku. Po hodině se našla už jen prázdná loď a jeho tělo objevili lidé na břehu řeky o pár kilometrů dál po proudu až po několika dnech. Poslední květnový den zemřel také devětašedesátiletý senior v Měčíně na Klatovsku, kterého při přecházení komunikace strhl proud protékající vody do odtokové roury kanálu, kde utonul. Třetí obětí byl padesátiletý muž, který 9. června spadl v Sušici do Otavy a utonul. Jeho tělo našli lidé další den u Rabí.

Ničivé záplavy v srpnu 2002 zasáhly polovinu, tedy 250 obcí kraje a způsobily škody 4,1 miliardy korun. Živel poničil na 60 obytných domů. Evakuováno bylo na 4000 tisíce lidí. Vyžádaly si jednu oběť – devatenáctiletá dívka zmizela 8. srpna pod jezem na Berounce u Darové na Rokycansku, když se s ní převrátil raft.

Červnové povodně v roce 2013 byly dalšími povodněmi, které vyvolaly diskusi mimo jiné o potřebě vybudovat záchytnou vodní nádrž v Brdech, odkud z velkého území stéká voda do řeky Klabavy, a tak pak rychle dosáhne povodňových stupňů. V roce 2013 Klabava v Rokycanech dosáhla z normální hladiny na první povodňový stupeň během pěti hodin, v Hrádku vystoupala na třetí povodňový stupeň během čtyř hodin, řekl ČTK tajemník povodňové komise obce s rozšířenou působností Rokycany Michal Duda. „Jednalo se o tak zvanou pětiletou až desetiletou povodeň,“ řekl. V současné době ale debaty o vybudování nádrže utichly. „Řeka Klabava je nechvalně známá pro svou povodňovou aktivitu, kdy ze všech řek v Plzeňském kraji právě ona registruje nejrychlejší růst hladiny v návaznosti na srážky v povodí. I přes intenzivní snahu v posledních dvaceti letech řešit povodňové riziko, které řeka představuje, nebylo nalezeno uspokojivé řešení. Situace vyžaduje jednání se všemi subjekty, které v krajině hospodaří,“ dodal Duda.

Zdroj: ČTK, ilustrašní foto