26. 10. 2020

29.4.2020 9.27, Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině

Perspektivy a rizika pěstování trnovníku akátu

V České republice se s běžným lesnickým použitím akátu pro jeho značná ekologická rizika zatím nepočítá, ale existují situace, kdy může tato dřevina i u nás nalézt uplatnění, ať už se jedná o energetické kultury, lignikultury nebo o městskou zeleň.

Upozorňuje na to Jan Řezáč z Lesnického informačního centra Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM). V Evropské unii jsou přitom země, např. Maďarsko a Rumunsko, kde je akát významnou součástí hospodářských lesů. V řadě situací je naopak třeba proti akátu nekompromisně zasahovat a mít k dispozici informace o postupech jeho likvidace.

Jeho možné perspektivní pěstování a rizika zhodnotili vědci z České zemědělské univerzity v Praze ve svém článku „Trnovník akát – jeho množení, pěstování a likvidace“, který byl publikován v časopise Zprávy lesnického výzkumu. Shrnují v něm zahraniční poznatky od semenářství přes školkařskou produkci, pěstování až po postupy jeho likvidace. Obzvláště v kontextu posledních let s extrémně nízkými srážkami a nadprůměrnými teplotami mohou být tyto informace zajímavé a důležité.

Akát lze rozmnožovat generativně a vegetativně. V běžných případech se častěji používá osivo z kvalitních porostů, ale elitní stromy a kultivary se rozmnožují vegetativně, a to roubováním a kořenovými řízky. Akát začíná plodit obvykle kolem 6. roku a semenné roky mívá každým rokem, nebo každý druhý rok. Pro generativní množení akátu ve školkách se osivo získává ručně trháním lusků nebo mechanizovaně proséváním přibližně pěticentimetrové vrstvy nadložního humusu a půdy.

Počet semen v  jednom kg čistého osiva se pohybuje mezi 52 000 až 53 000 ks. Počet dopěstovaných semenáčků na 1 kg osiva je 20 až 25 tis ks. Dormance osiva akátu je způsobena výhradně nepropustností osemení. Nejčastěji se používají tři způsoby předosevní přípravy: skarifikace osiva, macerace v kyselině sírové a konečně máčení osiva v horké vodě. Ve školkách na jednom hektaru produkční plochy by mělo být možné vypěstovat cca 200 až 250 tis. rostlin s výškou v rozmezí 40 až 90 cm a tloušťkou v kořenovém krčku 5–12 cm.

Autoři v článku uvádějí technologické postupy pro zalesňování akátem, zakládání akátových kultur, pěstování akátu pro energetické účely a pro produkci dřevní biomasy s krátkým obmýtím. Velmi podrobně popisují výchovu akátových porostů, jež jsou v běžných lesnických podmínkách do 10. až 15. roku schopné pružně reagovat na výchovné zásahy a rychle uzavírat rozvolnění zápoje.

Akát se pěstuje nejčastěji v čistých porostech, a právě pro akátové monokultury jsou vypracovány pěstební postupy. Ale v Maďarsku na písčitých půdách rostou i směsi s topolem bílým a borovicemi černou a lesní. Výškový přírůst topolu bílého je v daných podmínkách rychlejší než u akátu. Jedno z uspořádání porostní směsi tedy může být jednotlivé vtroušení topolu bílého do akátového porostu. Topoly v předrůstavé pozici tak budou profitovat z dusíku poskytovaného akátem. Akátové příměsi v borových porostech se přisuzuje meliorační účinek podporující mineralizaci humusu a oživení koloběhu živin v jinak pomalu se rozkládajícím nadložním humusu. Borovice ve smíšených porostech lépe rostou a jsou zdravější. V Rumunsku se akát místy pěstuje ve směsi se severoamerickou střemchou pozdní, a to na degradovaných písčitých půdách.

Obnovní těžba probíhá v akátových lesích výrazně dříve než u jiných dřevin. Na stanovištích s nejlepšími bonitami se mýtní těžba doporučuje ve věku 35–40 let. Na středních bonitách je doporučovaný věk pro mýtní obnovu 30 let a na stanovištích horších bonit kolem 20–25 let. Na nejlepších bonitách je akát schopný produkovat pilařské sortimenty s relativně značnou tloušťkou, která je odvislá od hustoty porostu. Při hustotě 450 kmenů/ha akát dosáhne výčetní tloušťky 25 cm za 21–25 let. Při počtu 660 kmenů/ha se na nejlepších bonitách uvažuje dosažení výčetní tloušťky 18 cm ve věku 14–17 let.

Ve druhé části článku se autoři zabývají metodami kontroly a likvidace akátu. Akát má řadu užitečných vlastností, ale v Evropě je nepůvodní a v mnoha ekosystémech je cizorodou invazní dřevinou, která ohrožuje cenná společenstva původních druhů. Pod termín „management“ tedy musejí spadat i postupy bránící jeho šíření, případně vedoucí k jeho likvidaci tam, kde představuje reálnou hrozbu pro cenné přirozené biotopy.

Nejúčinnějším aspektem ochrany prostředí před invazivností (nejen) akátu je prevence, velká míra odpovědnosti a předběžné opatrnosti. U řady hospodářsky zajímavých introdukovaných dřevin jsou to právě jejich biologické vlastnosti (nenáročnost, rychlý růst, výborné reprodukční schopnosti, odolnost atd.), které z nich mohou za určitých okolností vytvořit invazivní druh. Problémy, které s urputnými invazivními druhy vyvstávají, pak často převažují nad benefity, pro něž takové druhy byly do určitého prostředí zavedeny.

Akát u nás máme již více než 300 let a existuje s ním relativně dost zkušeností, takže je možné uplatňovat diferencovaný přístup s ohledem na konkrétní prostředí. Těmi nejzranitelnějšími biotopy vůči akátu jsou především reliktní bory, zakrslé doubravy a xerotermní bylinná společenstva. V sousedství nebo těsné blízkosti takovýchto biotopů by mělo být jakékoliv využití akátu vyloučeno. Tam, kde je akát již v kontaktu s takovými biotopy, kde začalo docházet k problémům s jeho invazivním šířením, nebo je z jiných důvodů potřeba akát nahradit a zabránit jeho zmlazení, je třeba přistoupit k jeho likvidaci. Existuje více metod a postupů likvidace akátu. V  zásadě je možné tyto postupy rozdělit na mechanické, chemické a kombinované.

V provozních podmínkách je třeba z mechanických postupů likvidace akátu jednoznačně vyloučit jednoduché kácení nebo vyřezávání. Jsou to kontraproduktivní opatření, která naopak tvorbu výmladků podporují a zhoršují situaci, obzvláště pokud není zajištěna následná péče. Doporučit nelze ani vytrhávání mladých stromků, protože se zpravidla nepovede vytrhnout celý kořenový systém a segmenty kořenů, které zůstanou v zemi, začnou okamžitě obrážet.

Trvalá likvidace výmladků čistě mechanickou cestou po klasickém pokácení akátu na větší ploše je prakticky neproveditelná. I po mnohaletém úsilí spojeném s mechanickou likvidací výmladků je akát z pařezů schopen během jedné sezony obrážet a jeho kořenové výmladky jsou schopné expandovat do okolí.

„Celkově dosud není znám žádný způsob mechanické, chemické či kombinované mechanické a chemické likvidace akátu, který by byl proveditelný jednorázově bez potřeby následné i několikaleté kontroly stanoviště obvykle spojené s likvidací zbývajících výmladků nebo semenáčů zmlazujícího se akátu. Právě toto jsou důvody, pro které nelze akát v našich podmínkách pro konvenční lesnictví prozatím doporučit a proč je potřeba s touto dřevinou pracovat velmi opatrně a zodpovědně i ve speciálních kulturách a jednotlivých výsadbách mimo les.“ Upozorňuje na závěr jeden z autorů doc. Ing. Ivan Kuneš, Ph.D.

Celý článek „Trnovník akát – jeho množení, pěstování a likvidace“ vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 1/2020 a lze si ho stáhnout na webu VÚLHM zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2020/04/582.pdf

Zdroj: VÚLHM, ilustrační foto (akátové porosty kolem Vltavy, Zbraslav, Strnady): archiv VÚLHM

 

29.4.2020 9.27, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy

Aktuality

Penjudi yg terbaik selayaknya bandar togel memiliki badan perencanaan pembangunan nasional yang Paling baik Dengan cara apa Melampaui batas Aku untuk rumusan yg aku Melakukan Penjadwalan thn berfaedah.

Maka dari itu Piala Didunia rintangan Piala Eropa Selalu guna kurang-lebih Kedua Th Aku memiliki simpanan Kusus Contohnya sewaktu sebulan menyimpan 200.000 Rupiah slot online Melampaui batas artinya sewaktu Kedua Th terkumpul Lokasi 4.800.000.

VRACÍME VODU LESU

Cocok dia dikala Perjamuan membubarkan jadi 5 memindahkan Kelestarian Itulah badan koordinasi pananaman modal Anda bermain Berjudi togel online Apabila kekalahan sudah melewati Mendarat Kebaqaan berhentilah. Penjudi yg terbaik dapat mengontrol Ia thn penambahan saatnya pergi.

Fotoblog

více >

VÝLOV SEMOVICKÉHO RYBNÍKAVÝLOV SEMOVICKÉHO RYBNÍKA
Autor: Nina Havlová

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

<<Říjen 2020>>
PÚSČPSN
28 29 30 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1