Pelety zná každý jako jednu z forem biopaliv. Že jde ale zhuštěný granulát s odlišným obsahem využít i v zemědělství, to je novinka. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) v současnosti zkoumají možnosti výroby a využití kompostu právě v podobě pelet.

Oproti klasickému hnojivu v sadech, na poli nebo třeba ve vinicích jsou pelety stabilnější a lépe se přepravují. Podle Vladimíra Mašána z Ústavu zahradnické techniky ZF MENDELU peletizace zahradnického kompostu představuje perspektivní řešení v hledání nových druhů organických hnojiv s přidanými užitnými vlastnostmi.

Úbytek organické hmoty u zemědělské půdy je v české krajině dlouhodobým jevem. Aby se situace změnila, tak se odborníci z praxe v současnosti zaměřují na hnojiva dostupná lokálně ve větším množství, která jsou v řadě případů dostupná za minimální výrobní náklady. Právě kompost mohou zemědělci získávat lokálně nebo si ho sami produkovat.

„V rámci České republiky se jako jedni z mála zaměřujeme i na možnost využití odpadních surovin z vinohradnictví a vinařství jako jsou matoliny, vinné kaly, odpadní réví a jiné, to vše na principech zero waste agriculture, tedy na principu maximálního zužitkování odpadních materiálů,“ vysvětlil Mašán.

Peletizovaný kompost má v porovnání s tím klasickým, řadu výhod. „Jednoduše jej lze uplatnit při zapravení do hlubších vrstev půdního profilu například ve vinicích a sadech i při revitalizačních opatřeních půd v městském prostředí,“ uvedl vědec. Výhodou je i možnost aplikace vyšších dávek, stabilita, která prodlužuje dobu použitelnosti a možnosti přepravy, nebo přidávání dalších složek jako např. biouhel, alginit, bentonit, které v půdě napomáhají vázání živin a vody.

K výrobě pelet vědci využívají běžný kompost, který ale nesmí obsahovat větší pevné příměsi, proto je dobré kompost prosívat. Na Zahradnické fakultě v Lednici odborníci kompost lisují na peletizační lince, ve které získává obdobný tvar jako třeba biopalivo. Pelety většinou mají v průměru šest milimetrů. „Někdy je možné využít i brikety, nebo kapsle, ale to není pro zemědělskou praxi úplně vhodné. Brikety se kvůli velkému objemu špatně zapravují do půdy a kapsle jsou zase náročné na výrobu,“ uvedl Mašán.

Vědci přednostně využívají kompost ze své experimentální kompostárny v Lednici. „Díky tomu jsme úpravou podílu vstupních surovin schopni přesně nastavit jeho složení respektující zastoupení dřevní štěpky, travní hmoty, odpadů z vinohradnictví a vinařství, nebo odpadů ze zpracovatelského průmyslu. Na plochách v kampusu Zahradnické fakulty i ve spolupráci se zemědělskými subjekty v regionu pak ověřujeme vliv aplikovaného kompostu na půdní vlastnosti, výnos a kvalitu pěstovaných rostlin,“ popsal Mašán. Pozitivní výsledky na půdu a následně na porosty lze spatřit již po dvou letech od aplikace.

Zdroj a ilustrační foto: MENDELU