Pacov na Pelhřimovsku dokončuje za šest milionů korun nový rybník a tůně na severní kaskádě s několika dalšími vodními plochami. Zatím je bezejmenný. Pokračovat v úpravách zlepšujících zadržování vody v krajině bude i díky plánu na vybudování několika tůní.

Předpokládané náklady jsou milion korun. Na oba záměry získalo město s asi 4500 obyvateli dotaci. ČTK to řekl místostarosta Pacova Lukáš Vlček (STAN). „Máme v plánu v letošním roce zahájit v Parku Antonína Sovy a v našich lesích vybudování dalších zhruba devíti desíti drobných vodních děl, velkých tůní, respektive malých rybníčků,“ řekl Vlček.

Zajištění dostatku vody a její čistotě se podle něho město věnuje dlouhodobě. V minulosti vybudovalo nebo zmodernizovalo i zámecké rybníky, Mašát nebo Na Propadě. Podobně podle něho v regionu postupují i okolní obce nebo soukromí zemědělci. Společný postup je podle něho důležitý i proto, že region je spádový pro největší českou vodárenskou nádrž Švihov na Želivce.

Švihov je hlavním zdrojem pitné vody pro Prahu a značnou část Středočeského kraje i část Kraje Vysočina a celkově dnes zásobuje více než 1,5 milionu obyvatel. Podle studie státního podniku Povodí Vltavy je možné, že nádrž nebude kvůli klimatické změně po roce 2040 schopna zajistit všechny dnes povolené odběry. Zaznělo to na konferenci tvůrců a uživatelů projektu Intersucho, která se konala ve čtvrtek ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku. Mezi opatření, která mají dopady sucha mírnit, patří i vytváření tůní.

Pitnou vodu má Pacov zajištěnou částečně z vlastních zdrojů a částečně ze Švihova. Je napojený na společný asi devadesátikilometrový vodovod, který zásobuje i další místa na Pelhřimovsku. Budoucnost je podle Vlčka v tom, vodárenské soustavy propojovat a sdílet tak vodu v době většího sucha nebo znečištění lokálních zdrojů. „Snažíme se dokončit velkou studii, jejímž obsahem je právě zokruhování celého okresu Pelhřimov. Podobné studie se dělají i v jiných částech kraje,“ řekl Vlček.

ČTK, ilustrační foto (vodní nádrž Švihov): Naše voda – Nina Havlová