Řada obcí dodnes tápe v péči o parky a obecní trávníky. Nedokáží se dopředu rozhodnout, jaký bude jejich hlavní účel. V tom by ale měli mít jasno už v době, kdy vybírají travní směsi.

Jiná je následná péče o trávník, který slouží primárně k rekreaci a sedávají na něm lidé, odlišná pak situace u trávníků, které mají zvýšit biodiverzitu ve městech a lákat hmyz včetně motýlů, říká vedoucí Ústavu výživy zvířat a pícninářství Agronomické fakulty MENDELU Jiří Skládanka.

„Radnice často chybují, neujasní si dopředu, k čemu trávník chtějí, to by si měli ujasnit na počátku, když vybírají směsi, které budou vysévat. To je základ péče o trávník. Není tráva jako tráva, jsou tu velké rozdíly a musíme je vybírat podle účelu,“ uvedl Skládanka.

Pěkný barevný trávník se spoustou druhů rostlin vyžaduje jiný přístup než park pro pikniky. „Do parků jako jsou v Brně Lužánky a chodí tam ve velkém lidé, vybereme směsi, které budou snášet sešlapávání, a rychle regenerují. Takové trávy jsou dobře přizpůsobené k tomu, abychom je často a pravidelně sekali,“ uvedl Skládanka a vyvrací tak mýtus z posledních let, že je dobré nechat zelenou plochu ladem. Na některých místech naopak radnice nechávají trávníky zbytečně dlouho růst.

„Trávníky zaschnou, když je sečeme špatně. Trávník se má zkracovat maximálně o jednu o třetinu, musím ho proto sekat pravidelně a ne jednou za čas,“ uvedl Skládanka. „Všechny rostliny potřebují vláhu, i ty suchovzdorné. Směs lze ale sestavit tak, aby trávník byl zelený i v době sucha. Například kostřava rákosovitá sucho snáší velice dobře,“ uvedl Skládanka. Travní porosty podle něj mají několik funkcí. Zadržují například vodu v krajině, druhově bohatý trávník pak láká hmyz, opylovače nebo motýly.

Zdroj a foto: MENDELU