Nový výzkum několika vědeckých institucí pod vedením MENDELU se zaměří na mykobakterie. Ty číhají na lidi všude kolem a zásadní zdravotní komplikace mohou způsobit i milovníkům zdravého životního stylu.

Přesto o jejich současném výskytu v prostředí mají vědci zatím jen málo informací. Vším, co s netuberkulózními mykobakteriemi souvisí, se bude zabývat čtyřletý výzkum Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) pod vedením Ivo Pavlíka z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií financovaný Agenturou pro zdravotnický výzkum (AZV) Ministerstva zdravotnictví ČR. Cílem je ochránit populaci před tímto skrytým nepřítelem, který se hojně vykytuje v různých složkách vnějšího prostředí.

Svým rozsahem jde o unikátní vědecký projekt, jehož výsledky budou podkladem pro další výzkum. Přestože nebezpečí, které pro lidi netuberkulózní mykobakterie představují, je značné, evropská věda se jim zatím příliš nevěnovala. Vědci dosud popsali asi 200 druhů mykobakterií, z nichž velká většina patří mezi netuberkulózní druhy. Zjistilo se, že asi deset z nich způsobuje u lidí obtížně léčitelné infekce nazvané oproti lidské TBC jako mykobakteriózy. Ty mohou postihnout plíce, přičemž léčba je v tomto případě poměrně náročná, krční mízní uzliny, kůži nebo některé další orgány.

„Akvaristé znají nepříjemné vředy na rukou. U horníků na Ostravsku se zase vyskytuje plicní mykobakterióza způsobovaná druhem popsaným poprvé v důlních oblastech amerického státu Kansas. Netuberkulózní mykobakterie ale trápí mnohem více lidí,“ uvedl Ivo Pavlík. V Japonsku se mykobakteriózy objevují u nejstarších obyvatel ve spojitosti s používáním vířivek s kontaminovanou vodou. V Nizozemsku byly již před desítkami let objeveny různé druhy netuberkulózních mykobakterií v tzv. biofilmech ve starém vodovodním potrubí s teplou i se studenou vodou.

Netuberkulózní mykobakterie stály dlouho v Česku na pokraji zájmu, protože populace byla ještě do října roku 2010 chráněna plošnou vakcinací proti klasické TBC, a tím i proti mykobakteriózám. Roční nárůst počtu pacientů s TBC je v Česku asi 450 pacientů, což je pro medicínu zvládnutelné i bez plošného očkování. „Ukázalo se ale, že netuberkulózní mykobakterie jsou tu stále a že představují mnohem větší nebezpečí, než by se na první pohled mohlo zdát,“ uvedl Pavlík.

Mykobakterie podle něj číhají na lidi na místech, kde by je nikdo nečekal a podtrhují to, co se celosvětově v souvislosti s koronavirem stále řeší, tedy jak důležitá je osobní hygiena, konkrétně správné a důkladné umývání rukou. Mykobakterie žijí například v kompostu, rašelině a půdě. Jedním z možných způsobů vzniku onemocnění je například na jaře sázení květin, po němž si děti pomáhající rodičům pořádně neumyjí ruce. Mykobakterie v půdě číhají i na milovníky koupání v přírodních koupalištích. U vyznavačů adrenalinových zážitků může přenos hrozit u stále populárnějšího canyoningu. „Stačí jen, aby se účastník při slézání koryta dravé bystřiny sevřené mezi skály poranil. Přes ránu se mu mohou dostat netuberkulózní mykobakterie do kůže,“ uvedl Pavlík, podle kterého jsou velkou neznámou produkty související s rašelinou. Novým trendem je být stále blíž přírodě, otázkou ale podle Pavlíka je, nakolik je to v některých ohledech bezpečné.

„Možná nás výsledek bádání přivede právě k tomu, že musíme přidat v osobní hygieně, jejíž význam stále podceňujeme, i když si to nechceme připustit,“ uvedl Pavlík. Mykobakterióza je léčitelná antituberkulotiky. Jde ale o to, aby tato léčba nebyla nutná a veřejnost byla před mykobakteriózami chráněna i bez plošného očkování. Pavlíkem vedený výzkum zmapuje různé rizikové faktory, což zahrnuje nalezení všech rizikových míst od přírody po například výrobky z rašeliny. Dalším cílem je rizikové chování lidí, k čemuž vědci využijí dotazníková šetření. Třetím pilířem bude osvěta.

Zdroj a foto: MENDELU