Letošní rok je podle usnesení valného shromáždění OSN Mezinárodním rokem zdraví rostlin. Jak přitom připomíná zpráva ČTK, státní instituce proto připravují řadu osvětových akcí o rostlinolékařství.

Podle Ministerstva zemědělství proběhne letos na jaře Římě konference ministrů zemědělství, která má schválit novou celosvětovou strategii ochrany zdraví rostlin do roku 2030. Podle údajů ministerstva klesla předloni spotřeba přípravků na ochranu rostlin aplikovaných na zemědělskou půdu meziročně o devět procent. Podle náměstka ministra zemědělství Jindřicha Fialky není kvůli ztrátám způsobeným škodlivými organismy využito až 40 procent světové sklizně surovin pro výrobu potravin. Ročně tak ztráty vlivem rostlinných chorob činí 220 bilionů amerických dolarů, vlivem invazních škůdců pak kolem 70 bilionů dolarů. Další třetina použitelných potravin pak padne jako oběť světovému plýtvání. ČR je však podle něj na světové špičce z hlediska ochrany, pokud nenastane nějaký kalamitní stav.

V ČR se budou letos zdůrazňovat také národní témata, jako je kůrovcová kalamita, přemnožení hraboši, ale také omezování dostupnosti přípravků na ochranu rostlin kvůli přísnějším požadavkům na ochranu zdraví lidí a životního prostředí. Podle zástupců státu s tím souvisí omezení běžné ochrany rostlin a rostoucí rizika vzniku rezistence u škodlivých organismů k účinným látkám. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský chystá fotografickou soutěž s tématikou významu rostlin v přírodě a krajině. Bude vyhlášená v květnu a vyhodnocená v srpnu. Výstava vítězných fotografií pak bude v Národním zemědělském muzeu v Praze, při zahájení dvouleté výstavy Lékaři rostlin.

Podle Fialky se úřad soustředí mimo jiné na ochranu vod před zbytky pesticidů, stát také v rámci kofinancovaného evropského rozvojového programu podporuje omezené používání pesticidů na zhruba 26.000 hektarech zemědělské půdy. ČR je z hlediska spotřeby přípravků na ochranu rostlin v nejnižší třetině mezi evropskými státy, upozornil předseda České společnosti rostlinolékařské Vladimír Řehák. Například v Polsku je množství těchto přípravků podle něj násobně vyšší, přesto lidé v obchodech klidně sáhnou po tamních potravinách.

Jakost podzemních vod se předloni v Česku meziročně mírně zhoršila. Podle zprávy o stavu vodního hospodářství překročilo limity o 0,9 procentního bodu více měření než předloni, překročení bylo v 83,5 procenta případů. Menší problémy jsou u hlubokých vrtů a pramenů, u mělkých vrtů překročily některé z látek limity v 95,5 procenta případů. Nejvýrazněji překračují limity právě pesticidy, které do vody zanáší vodní eroze.

Nejvýraznějšími ukazateli znečištění podzemních vod porovnáním s limitními hodnotami jsou podle zprávy pesticidy, zejména pak herbicidy používané pro ošetřování řepky, kukuřice a řepy, dále pak anorganické látky, organické látky a kovy, jako je baryum, mangan, arsen nebo kobalt.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová