S postupným vývojem techniky, zdražováním lidské práce a obecným nedostatkem kvalifikovaného personálu v posledních dekádách ve střední Evropě dynamicky narůstá využívání harvestorů a forwarderů nejen pro mýtní těžby, ale i pro těžby výchovné.

Připomíná to vedoucí Lesnického informačního centra Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Jan Řezáč. Využití harvestorové techniky při výchovných zásazích se za ekonomicky rentabilní považuje při nasazení v porostech ve věku nad 35 let. S rozvojem techniky těžebních strojů a jejich přizpůsobení i pro práci v mladších lesních porostech však vzniká v praxi poptávka po specifikaci používaných modelů výchovy pro harvestorovou technologii.

Proto vědci z VÚLHM, Výzkumné stanice Opočno, připravili pro praxi příručku (certifikovanou metodiku) „Modely výchovy jehličnatých porostů pro harvestorové technologie“. Jejich cílem je poskytnout uživateli doporučení pro využití modelů výchovy jehličnatých dřevin (smrk, borovice, douglaska) při nasazení harvestorové techniky na vhodných stanovištích ve výchovných těžbách. Metodika byla vypracována v rámci institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace MZe MZE-RO0118.

U smrku jsou zpracovány čtyři modely zvlášť pro stanoviště méně ohrožená abiotickými škodlivými činiteli (exponovaná a kyselá) a stanoviště více ohrožená (bohatá a vodou ovlivněná) v nižších, středních i horských polohách; pro borovici a douglasku pak vždy dva modely diferencované podle kvality porostu se zohledněním bonity.

Pozitivními efekty využití harvestorů je lepší produktivita, ekonomika (zejména při větších rozlohách porostů) a bezpečnost práce. Po správně provedené těžbě a vyklizování harvestory a forwardery jsou také celkově menší škody na ponechaných stromech než u klasické moto-manuální metody. S výchovnými zásahy (zejména prvními) je spojeno i tzv. zpřístupnění porostů vložením systému linek, které ani při šířce 4–5 m nevedou k významným produkčním ztrátám a mohou působit i pozitivně při zvýšení množství podkorunových srážek a snížení konkurence oproti plnému zápoji.

Aby byly škody na ponechaných stromech minimalizovány, je třeba zajistit použitému stroji dostatečný prostor po jeho stranách. Pro snížení rizika šíření hnilob z poškozených kořenů do kmene, by to mělo být alespoň 0,5 m. Pro využití harvestorů zejména v mladších porostech je tak zásadní jejich šířka. Dnes vyráběné nejužší stroje dosahují šířky 1,6 až 1,8 m.

Průměrný rozestup stromů po zásahu je v metodice hlavní veličinou, podle které se při postupně se zvyšující horní porostní výšce řídí plánování a realizace jednotlivých výchovných zásahů. U všech třech zmiňovaných dřevin by ponechanými jedinci měly být stromy z nadúrovně a úrovně. Stromy z podúrovně je možno ponechat v uvedeném rozestupu v řidších částech porostu, kde dominanty chybí.

Odstraňovány jsou především stromy poškozené a stromy ve špatném zdravotním stavu (zlomy, hniloba, loupání atd.). Ve směsích uvedených dřevin se použití doporučených průměrných rozestupů řídí podle dřeviny převažující (hlavní). Vtroušené a přimíšené dřeviny je třeba v porostech ponechat, i když dojde místně ke zmenšení rozestupu stromů po zásahu.

„Za posledních 10 let se průměrná plocha výchovných zásahů v porostech do 40 let pohybuje v ČR kolem 100 tis. ha ročně. Při vhodném použití harvestorové techniky pro výchovné zásahy můžeme uvažovat o významné úspoře nákladů. Ekonomickým aspektem je také skutečnost, že při správně provedené výchovné těžbě harvestorovou technikou dochází k výrazné minimalizaci škod na vychovávaných porostech“, uzavírá Ing. Jiří Novák, Ph.D., jeden z autorů publikace.

Metodika „Modely výchovy jehličnatých porostů pro harvestorové technologie“ je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2020/03/LP_8_2019.pdf

Zdroj: VÚLHM, ilustrační foto (zpřístupnění borového porostu harvestorem) archiv VÚLHM