Veskrze pozitivní vliv mají, na rozdíl od mnoha katastrofických článků varující před vysycháním oblasti Sahel a rozšiřováním pouště Sahary, na tuto oblast klimatické změny. Srážek v oblasti přibývá a poušť ustupuje expandující zelené vegetaci.

Upozornil na to článek na populárně-vědeckém serveru osel.cz. Ten také odkazuje na některé z katastrofických článků, které byly na téma rozšiřování pouště Sahary napsány, například Sahel region is „ground zero“ for climate change, says Egeland (IRIN 2.června 2008). V roce 2008 Sahel navštívil zvláštní poradce generálního tajemníka OSN Jan Egeland. Strachuje se totiž, že právě Sahel „trpí nejhoršími dopady klimatické změny na světě.“ (Richard Black. Climate change will dry Africa (BBC 29.listopad 2005). Také BBC píše: Srážky v Sahelu v druhé polovině 20. století dramaticky poklesly a sucha způsobila smrt milionůlidí… Od roku 1970 asi polovina regionu trpěla silným suchem…. Dr Isaac Held z NOAA říká: Náš model předpovídá, že Sahel bude v budoucnosti extrémně suchý.“Problematice se také věnoval tuzemský tisk, například v článku Jak zabránit rozšiřování Sahary? Výstavbou gigantické zdi (Lidovky 25.červenec 2009).

V tomto článku se mimo jiné píše, že rozšiřování pouští označila OSN již v roce 2007 za jedno z největších ohrožení životního prostředí naší doby. Jeho obětí se podle studie OSN může stát třetina lidstva, což jsou dvěmiliardy lidí…. S návrhem ohradit saharskou poušť, aby se dále nerozšiřovala, přišel na nedávné konferenci TED Global v Oxfordu architekt Magnus Larsoon. Podle jeho projektu by se dala postavit 6000 kilometrů dlouhá zeď ze zpevněných písečných dun. Jenže OSN není moc důvěryhodná. Oni neustále něco označují za „největší ohrožení“ V 70.letech to byla hrozba globálního ochlazování, potom zase Y2K panika roku 2000. A že zhoršení sucha předpovídají klimatické modely? Jen některé modely. Druhá polovina klimatických modelů předpovídá pravý opak (zdroj). Ostatně stačí pouhý pohled do Wikipedie do hesla „Sahel“, abychom viděli, že skutečnost je přesně opačná, než se tvrdí.

Globálního oteplování by se tedy Sahel bát neměl. Právě v éře oteplení po roce 1980 v Sahelu srážek přibývá. National Geographic píše: Ve východní části Sahary v JZ Egyptě a S Súdánu začínají růst i stromy jako akácie, uvádí Stefan Kröpelin, klimatolog z Kolínské university. Zezelenání širokého pásu území včetně Čadu a Súdánu potvrzuje i srovnání satelitních snímků z let 1982 a 2002. „Důvodem změn může být, že teplejší vzduch je více schopen udržet vlhkost, ze které se pak tvoří déšť,“ vysvětluje Martin Clausen z německého Ústavu Maxe Plancka pro meteorologii v Hamburku.

Že v éře oteplování jsou v Africe pouště na ústupu, toho si všimli i někteří novináři jako Fred Pearce v New Scientist: „Na kongresu v Johannesburgu v srpnu 2002 UNEP (Ekologický program OSN) varoval, že 45 % Afriky trpí desertifikací a nejhůře postižen je prý Sahel… Vědecké zprávy však líčí jiný obrázek… Písek ustupuje před šířící se vegetací v širokém pásu od Mauretánie až na břehy Eritreje na 6000 km vzdáleném pobřeží Rudého moře…Burkina Faso, je jedna ze západoafrických zemí, které před 20 lety byly devastovány suchem a šířením pouští. Dnes je tato země opět natolik zelená, že rodiny, které kdysi uprchly do vlhčích pobřežních krajů, se začínají vracet domů.”

Že oteplení Sahaře svědčí? To není nic překvapivého. V době holocénního optima před cca 7000 lety byla léta na severní polokouli o 1 – 2 °C teplejší než dnes. Sahara byla díky tomu vlhčí, byla zelená, byla tam dokonce jezera. Tehdy Saharu obývali lidé, kteří nám zanechali známé skalní kresby v Tasíli. Suchem v Africe strašil i klimatický panel OSN: „Do roku 2020 v některých zemích mohou úrody u plodin závislých na srážkách klesnout až na 50 %. Podle projekcí může být zemědělská výroba a dostupnost potravin v řadě zemí Afriky vážně ohrožena. To by ještě zhoršilo potravinovou bezpečnost a podvýživu.“ http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/syr/en/mains3-3-2.htmlhttp://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg2/en/ch9s9-4-4.html

Člověk by si dvakrát rozmyslel, než bude Afričany děsit takovými výroky. Jak ale zjistil Richard North, IPCC měla tuto zprávu podloženou jen z jediného zdroje. Převzali to bez ověření od kanadských eko-aktivistů IISD (International Institute for Sustainable Development), ze studie, kterou pro ně napsal Ali Agoumi, Maročan napojený na obchody s uhlíkovými povolenkami. Ten údaje převzal ne z vědecké literatury, ale ze zpráv úředníkůpro OSN. Přestože veřejnosti bylo vštěpováno, že IPCC používá jen vědeckou literaturu. A o možnosti snížení úrod mluví jen jedna z těch úředních zpráv, ta z Maroka. Snahy o ututlání této aféry „Africagate“ nabraly zajímavý směr v Německu. Tamější klimatolog Stefan Rahmsdorf z PIK vyhrožoval novinám Frankfurter Rundschau, které otiskly o Africagate článek novinářky Irene Meichsnerové. Noviny se zalekly a článek stáhly. Rahmsdorf se pak veřejněvychloubal, že Meichsnerová chybnost svého článku sama uznala. Stalo se však něco nevídaného, novinářka se mocnému klimatologovi a jeho pomluvám postavila na odpor. Pohnala ho před kolínský soud. A vyhrála. Klimatolog musel novinářce zaplatit odškodné 511,58 Euro plus úroky a 2/3 soudních výloh.

Celkový světový trend srážek za sto let přitom nestojí za řeč. Srážek ubývalo v době ochlazování tj. V 50. -70. letech. Vidíme tu ovšem zpoždění oproti vývoji teplot, například vzhledem k tzv. tepelné setrvačnosti oceánů. Ty jsou hluboké a trvá než se prohřejí či ochladí. Křivka srážek je ne nepodobná křivce tropických teplot, ostatněnejvíce vodní páry je nad oceány v tropech (IPCC data)

Sahel je právě takovou tou částí světa, kterou mají eko aktivisté na mysli, když říkají, že „klimatická změna již probíhá“ (jako by někdy snad mohla neprobíhat). A diví se, jak tzv. popírači mohou tváří v tvářutrpení lidí ze Sahelu popírat, že klima se mění před očima (ač to nikdo nepopírá). Ekologičtí aktivisté se zkrátka nechávají zmást tím, že jim je siceříkána pravda. Ale ne celá pravda. Ano, některé modely opravdu předpovídají zhoršování sucha tu či onde. Ovšem jiné modely zase předpovídají pravý opak. Ano, v druhé polovině 20.století zřejmě světově opravdu stouply teploty a zároveň světově poklesly srážky. Ale k tomu poklesu srážek došlo PŘED začátkem oteplení. Ano, za vyschnutí Sahelu opravdu může klimatická změna. Ne však oteplování, nýbrž ochlazování.

Zdroj: www.osel.cz