Čínské dotace na pohonné hmoty pro rybářskou flotilu byly klíčovým tématem schůzky Světové obchodní organizace (WTO) na ministerské úrovni v Buenos Aires loni v prosinci, ale Peking s ukončením plateb nesouhlasil. Čína před zahájením jednání uvedla, že do roku 2020 zavede maximální kvótu na počet svých plavidel pro rybolov na volném moři ve výši 2000 lodí, což je zhruba o stovku víc než má dnes. Nicméně tato kvóta nebrání čínským rybářským společnostem používat větší lodě.

V provincii Fu-ťien byly minulý měsíc dokončeny dvě námořní lodě dlouhé 77 metrů, zatímco v provincii Kuang-tung byly v prosinci spuštěny na vodu dvě 51 metrů dlouhé lodě. Místní vlády mají v tomto směru ambiciózní plány, například Fu-ťien chce do roku 2020 vyrobit 150 plavidel. Kromě toho firmy v rámci budování nové Hedvábné stezky staví zpracovatelské kapacity v Africe.

„Čínské místní vlády mají stále ambice expanzi rybolovu stimulovat a reforma subvencování sektoru zatím není na pořadu dne. Čína musí zásadně zbrzdit, aby předešla tomu, že tato záležitost poškodí její mezinárodní renomé,“ prohlásil analytik Greenpeace Po-lej Liou.

Expanze rybolovu na volném moři je podporována v době, kdy zásoby ryb v pobřežních vodáchprudce klesají a Čína platí rybářům, aby malé lodě pro lov v těchto oblastech dali do šrotu. Ministerstvo zemědělství v roce 2016 konstatovalo, že ve Východočínském moři nezůstaly prakticky žádné ryby.

Peking se kromě toho také snaží obnovit sladkovodní rybí populaci zdecimovanou nadměrným rybolovem i znečištěním. V těchto dnech oznámil první zákaz sezónního rybolovu ve Žluté řece, která je druhou nejdelší vodní cestou v zemi. Moratorium bude trvat tři měsíce a následuje obdobná opatření na Perlové řece a na nejdelším vodním toku Jang-ce.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto: wikimedia commons,Ra Boe