15. 11. 2018

25.10.2018 8.56, Rubrika: Statistiky a kauzy

Brusel chce zakázat olověná olůvka a broky

Olověné broky a rybářská olůvka otravují ptactvo, proto by měly být zakázány. Připomíná to deník Mladá fronta DNES s tím, že zákaz navrhuje studie Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), kterou předložila Evropské komisi.

Nejde o novou evropskou směrnici, ale o přidání olova na seznam zakázaných látek v existujícím nařízení Evropského parlamentu, projektu registrace, hodnocení a schvalování chemikálií (Registration, Evaluation and Authorisation of Chemicals – REACH). Jde tedy o víceméně úřednický úkon, k němuž dochází po konzultaci s příslušnými úřady a odborníky ve státech Unie. „Komise nyní studuje expertní posudek agentury ohledně škodlivosti olova a zvažuje další kroky,“ uvedlo české ministerstvo zemědělství.

Kolik olova myslivci v lese a na polích zanechají? Podle zprávy ECHA je to 14 tisíc tun ročně v celé Unii. Tuzemským myslivcům ale takový údaj připadá nadsazený. „Náš člen vystřelí v průměru 10 brokových nábojů ročně s 30 gramy olova a pět kulových nábojů s 10 gramy,“ říká Miloš Fischer, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty.  Jednota má 60 tisíc členů, což dělá 21 tun olova za české myslivce ročně. Myslivci odhadují, že ročně zůstane ležet na jednom hektaru honební plochy 30 až 40 jednotlivých broků, tedy necelých 10 gramů olova. U rybářů k takovému „rozsévání“ olůvek v přírodě nedochází. Děje se tak jen neúmyslně, když se jim závaží utrhne z vlasce. Olovo je přitom pro rybáře ideální, protože si mohou zátěže sami upravovat podle potřeby. Materiál je navíc měkký a dobře se s ním nahazuje.

Volně ležící olovo by přírodě vadit nemělo. „Olovo v přírodě v podobě olověných broků a rybářských olůvek se pokryje vrstvou oxidů, který zabrání dalšímu uvolňování do přírody,“ uvádí ministerstvo zemědělství. Kov ale vadí, když ho pozřou ptáci. ECHA odhaduje, že se takto otráví v Unii jeden až dva miliony ptáků ročně. I proto je už od roku 2011 v Česku platný zákaz používání olověných broků v mokřadech, kde je riziko ohrožení největší. Vodní ptáci totiž sbírají ze dna kamínky, které jim zůstávají v žaludku a pomáhají zpracovávat potravu. Když sezobnou brok, olovo se postupně dostává do jejich krve, až dojde k otravě.

Otráveného ptáka navíc může pozřít dravec. Miloš Fischer nicméně tvrdí, že žádná otrava živočicha olovem v Česku nikdy prokázána nebyla.

Zdroj: MF DNES (redakčně kráceno), ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

25.10.2018 8.56, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzy

Aktuality

Kalendář Akcí

<< Listopad 2018 >>
PÚSČPSN
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 1 2

Fotoblog

více >

VÝLOV RYBNÍKA ZRCADLO, KOPIDLNOVÝLOV RYBNÍKA ZRCADLO, KOPIDLNO
Autor: Nina Havlová

Video dne

více >