Novým nejstarším fosiliím je možná 4,29 miliardy let, nebo 3,75 miliardy let, nebo to žádné fosilie nejsou. Jak připomíná populárně-vědecký server osel.cz, nový objev v metamorfovaných horninách na východním pobřeží Hudsonova zálivu přináší kontroverze.

Až doposud jsme obvykle vídali kandidáty na nejstarší organismy v přízračně rudých pustinách Západní Austrálie. Nedávno také v Grónsku. Teď ale, pokud se potvrdí (a to „pokud“ je opravdu veliké a výrazné) nové objevy v dávných horninách, tak by se mohl titul nejstarší fosilie přestěhovat do Kanady, konkrétně do severního Québeku, na pobřeží Hudsonova zálivu. V této oblasti se nachází pásmo zelenokamenů Nuvvuagittuq Greenstone Belt. Pásma zelenokamenů tvoří amfibolity se zelenými břidlicemi, které se vytvářely v kolizních zónách dávných protokontinentů, takže mohou obsahovat opravdu hodně staré horniny. A právě v zelenokamenech Nuvvuagittuqu objevil Matthew Dodd z University College London se svými kolegy cosi, co by mohly být nejstarší pozůstatky života na Zemi.

Dodd s kolegy objevili údajné nejstarší fosilie v hornině bohaté na železo, která měla původně vzniknout kolem relativně chladných hydrotermálních průduchů o teplotě méně než 160 °C, zřejmě na dně tehdejšího oceánu. Tato hornina obsahuje mikroskopická vlákna a trubičky, které jsou z oxidu železa. V dnešním světě známe velmi podobné struktury, které vytvářejí bakterie ve společenstvech u současných hlubokomořských hydrotermálních průduchů. Pro Dodda a spol. bylo rozhodující, že v inkriminované hornině objevili i vlákna uhlíku, jehož izotopové složení je prý v souladu s produkty biologických procesů. Některé kusy uhlíku objevili uvnitř minerálů bohatých na fosfor, což rovněž může ukazovat na činnost živých organismů.

Pokud se Dodd a spol. nemýlí (opět s velkým důrazem na „pokud“) tak by to potvrzovalo představy, že život vznikl někde poblíž hlubokomořských hydrotermálních průduchů. Do této doby pochází většina raných fosilií z prostředí mělkých moří. Jak to bývá zvykem, někteří jsou novými nejstaršími fosiliemi nadšeni, jiní se netají pochybnostmi. David Wacey z Univerzity Západní Austrálie v Perthu považuje důkazy předložené Doddovým týmem za solidní. Každá z objevených chemických stop by podle něj nebyla příliš spolehlivá, ale dohromady prý dávají docela přesvědčivý obraz prastarých mikroorganismů. David Emerson z laboratoří Bigelow Laboratory for Ocean Sciences v Maine už hýří optimismem méně. Podle něj je vždy velice těžké interpretovat tak staré nálezy.

Frances Westall z Centra pro molekulární biofyziku ve francouzském Orléansu o novém objevu silně pochybuje. Podle něj mohou být všechny objevené struktury projevem reakcí za vyšších teplot, v nichž nebylo ani za mák živého. Westall připomíná rozruch kolem údajných stop života v meteoritu z Marsu z poloviny devadesátých let. I v meteoritu byly zajímavé mikrostruktury, jejich izotopy odpovídaly biologické aktivitě, a přesto se nakonec ukázalo, že živé nejspíš nikdy nebyly. Skeptický je pochopitelně i Martin Van Kranendonk z Univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney, který se nedávno podílel na objevu údajných prastarých fosilií v Grónsku. Podle něj je naivní si myslet, že by křehké struktury, vytvořené mikroorganismy, mohly přežít teploty a tlaky, kterým byl zelenokámen z Nuvvuagittuqu vystaven.

Zdroj: www.osel.cz (redakčně kráceno), primární zdroj: New Scientist 1. 3. 2017, Nature online 1. 3 2017, Wikipedia (Nuvvuagittuq Greenstone Belt, foto: (vypadají takhle nejstarší fosilie na Zemi?) Matthew Dodd.