18. 9. 2020

12.6.2020 15.31, Rubrika: Nápoje a voda v potravinách

Zemědělská politika musí zohledňovat specifika členských zemí EU

Budoucí podoba Společné zemědělské politiky v souvislosti se zveřejněnou strategií Evropské komise „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a k biodiverzitě byla hlavním tématem prvního jednání ministra zemědělství Miroslava Tomana s jeho novým slovenským protějškem Jánem Mičovským.

Na dnešním setkání v Židlochovicích se věnovali i budoucí spolupráci resortů, suchu, kůrovcové kalamitě, soběstačnosti, dvojí kvalitě potravin a situaci kolem koronavirové pandemie. Ministři se v souvislosti s nastavováním budoucí podoby Společné zemědělské politiky (SZP), kdy Evropská komise (EK) navrhuje zásadní změny s velkým dopadem na zemědělce, shodli, že zásadní je zajištění dostatečných finančních prostředků a jejich plynulá výplata zemědělcům.

„Oceňuji, že Komise v rámci svého nového návrhu Víceletého finančního rámce zvýšila financování pro Společnou zemědělskou politiku. Zejména vnímám pozitivně navýšení peněz na rozvoj venkova. Pokud ale porovnám alokované finanční prostředky se současným programovým obdobím, stále dochází k poklesu,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Ministři se shodli, že je důležité v nové SZP podporovat menší zemědělce a nezatěžovat je nadbytečnou administrativou. ČR plánuje menší farmy podpořit takzvanou platbou na první hektary. Cíle v představených strategiích považuje ministr Toman za velmi ambiciózní a obtížně splnitelné, ale postrádá ze strany EK detailní analýzu možných dopadů na zemědělský a potravinářský sektor. Komise navíc návrhy nediskutovala s členskými státy, které budou muset tyto cíle plnit.

„V rámci nadcházející diskuse bude nutné zohlednit nejen specifika jednotlivých států, ale také jejich dosavadní úsilí vynaložené k ochraně životního prostředí, udržitelnému využívání přírodních zdrojů a dalších oblastí. Česká republika je například ve využívání pesticidů pod průměrem Evropské unie, stejně tak je pod průměrem v případě používání hnojiv. Spotřeba pesticidů u nás za poslední roky klesla o 27 procent, ve Francii vzrostla ve stejném období skoro o 40 procent a třeba v Rakousku dokonce o 53 procent,“ uvedl Miroslav Toman. I jeho slovenský protějšek považuje za důležité, aby se při plánech na snižování pesticidů vycházelo z konkrétní situace v každém členském státě EU, namísto plošného snižování.

Inspirací je pro slovenského ministra zavedení maximální výměry jedné plodiny v České republice na 30 hektarů. Ocenil také snahy o posílení soběstačnosti, které i Slovensko považuje za důležité u komodit, které lze v našich klimatických podmínkách produkovat.

„Zavedení maximální výměry jedné plodiny nám pomůže krajinu více rozčlenit, zvýšit její biodiverzitu. Souvisí s tím ale i další opatření, ať už je to vyšší podpora pěstování zeleniny, ovoce, budování remízků, biopásů, malých rybníků, ale i podpora živočišné výroby, která produkuje organickou hmotu tolik potřebnou pro naši půdu,” řekl ministr Toman.

Ministr Mičovský ocenil, že se česká krajina viditelně mění a překvapilo jej množství remízků, mezí a vodních ploch, které v ní viděl. Považuje to za inspiraci pro Slovensko, které podle něj omezení velikosti jedné plodiny potřebuje ještě více než Česká republika.

Ministr Miroslav Toman informoval svého slovenského kolegu také o opatřeních, která Ministerstvo zemědělství (MZe) přijímá v souvislosti s kůrovcovou kalamitou. Uvedl, že loni bylo z rozpočtu MZe na podporu lesního hospodářství vyplaceno více než 2 mld. Kč, a to zejména na obnovu lesních porostů, zajištění a výchovu lesních porostů, šetrné technologie pro hospodaření v lese, ochranu lesa před kalamitními škůdci a na ochranu výsadby před zvěří. V roce 2019 byla spuštěna i nová podpora formou finančního příspěvku na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity v nestátních lesích. Na podzim je v rámci Programu rozvoje venkova na lesnické operace připraveno 590 mil. Kč, zejména na investice do lesnické infrastruktury a obnovu lesů po kalamitách.

„Změna klimatu se mimo zemědělskou krajinu projevuje i v lesích. Proto podporujeme obnovu lesů, které budou pestré, a to nejen druhově, ale i věkově. Veřejnost se ale musí připravit na to, že takové lesy budou vypadat jinak, než jsou lidé dnes zvyklí, nebudou tak snadno prostupné, nebude se v nich tak snadno houbařit, ale odolají lépe suchu. Boj se suchem je komplexní záležitostí, proto i v lesích děláme projekty, které jim vrátí vodu, nejen menší rybníky, ale i tůně nebo mokřady,“ uvedl ministr Toman.

Dalším podstatným krokem k lepšímu zadržení vody v krajině je podle Miroslava Tomana změna metodiky pozemkových úprav. V oblasti vodohospodářských opatření pak budování závlah, stavba rybníků, propojování vodárenských soustav i budování vodárenských nádrží.

Český i slovenský ministr zemědělství předpokládají, že jejich diskuse bude pokračovat v rámci plánované videokonference s kolegy z rozšířeného formátu Visegrádské skupiny, která se uskuteční 19. června. Ministr Mičovský také pozval českou delegaci na návštěvu Slovenska.

MZE, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

 

12.6.2020 15.31, Rubrika: Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony

Aktuality

VIDEOROZHOVOR

více >

Fotoblog

více >

SYSTÉM MALÝCH TŮNĚK A MEZÍSYSTÉM MALÝCH TŮNĚK A MEZÍ
Foto: Vojta Herout

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

<<Září 2020>>
PÚSČPSN
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 1 2 3 4