Horský region Aragvi se potýká s nedostatkem pracovních příležitostí a vylidňováním. K vyřešení problémů může přispět trvale udržitelné lesnictví. Položit jeho základy pomáhají v rámci čtyřletého projektu výzkumníci čtyř odborných institucí, včetně MENDELU.

Vyhodnocují stav lesních ekosystémů, provádí inventarizaci lesů, na jejímž základě vypracují pro celou oblast lesní hospodářský plán, či budují kapacity pro zpracování dřeva. V oblasti lesnického vzdělávání pořádají pro gruzínské kolegy semináře a pro žáky místních škol připravují ukázky lesní pedagogiky. V plánu je také natáčení vzdělávacího dokumentárního filmu.

Gruzínské Aragvi – nově založená chráněná krajinná oblast (CHKO) o rozloze téměř 100 tisíc hektarů, se rozkládá ve třech samostatných údolích asi 80 km severně od gruzínského hlavního města Tbilisi. „Pracujeme v lokalitě, kde jsou tuhé zimy, parná léta a tisícihlavá stáda dobytka. Oblast má dlouhou historii osídlení. Dokladem jsou například ovocné stromy, které se roztroušeně nacházejí i ve vysokých nadmořských výškách, nebo hlavové stromy, což jsou jedinci, kterým byly pravidelně seřezávány větve pro zajištění krmiva nebo paliva pro místní obyvatele. U nás známe podobné tvary stromů například u proutkařských vrb, ale v Aragvi se jedná většinou o buky nebo habry. Prudké svahy pokrývá pestrá směs původních druhů listnatých dřevin místy přecházejících v pastviny nebo porosty rododendronů. Lesy, které pokrývají zhruba 42 % území, se zde vyskytují v nadmořských výškách od asi 840 do 2000 metrů nad mořem,“ popsal tamní přírodní podmínky Pavel Peška z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.

Vědci napříč celou oblastí pořídili na dvě stě vegetačních zápisů stávajících lesních a keřových porostů. V rámci vegetačního průzkumu provedli na většině ploch typologické hodnocení, včetně půdních sond, ze kterých odebrali vzorky. „Z těchto dat se s pomocí statistických metod vyliší, charakterizují a vymapují hlavní základní vegetační jednotky pro celou CHKO. K rekonstrukci potenciální vegetace a historické dřevinné skladby jsme zvolili pedoantrakologickou metodu, při níž jsou využívány uhlíky akumulované v půdě po lesních požárech. Velkou rozmanitost původních dřevin v oblasti dokládá skutečnost, že jsme na zkoumaných plochách evidovali celkem 32 druhů dřevin ve stromovém a 74 v keřovém patře,“ zhodnotila vegetačně-typologickou část projektu Veronika Kalníková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Beskydy.

Inventarizace lesů v Aragvi musela probíhat s ohledem na velmi členitý a místy až nepřístupný terén za pomocí metody, kdy jsou inventarizační plochy koncentrovány do shluků, tzv. klastrů, po třech plochách vzdálených od sebe 150 metrů. „Středy ploch jsou zafixované, což umožní v budoucnu inventarizaci zopakovat a vyhodnotit změny v prostoru a čase. Zvláště z Kavkazu, jednoho z celosvětově nejvýznamnějších hotspotů biodiverzity, bychom data o ekosystémové dynamice mít měli. Na základě této inventarizace teď zpracujeme lesní hospodářský plán,“ okomentoval inventarizaci lesů na Kavkaze Tadeáš Štěrba z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brně.

Celý proces zaměřený na trvalou udržitelnost lesů v oblasti Aragvi se neobejde bez zázemí pro využití a zpracování dřeva, především pro výrobu palivového dřeva a dřevěného uhlí, které je legální cestou poměrně těžko dostupné. „Zejména výroba dřevěného uhlí má velký potenciál, protože v oblasti převažují tvrdé listnaté dřeviny, které jsou pro tyto účely nejvhodnější. Pozitivní zkušenost s výrobou dřevěného uhlí máme navíc již z realizace podobného projektu v Mongolsku,“ vylíčil záměry se zpracováním dřeva Štěrba.

Za tímto účelem byla zrekonstruovaná s respektem k lokálnímu tvarosloví místních staveb jedna z budov bývalé betonárny. Provoz dřevoskladu bude zahájen po proškolení osob pro obsluhu strojů.

Pro úspěšné nastartování trvale udržitelného lesnictví v Aragvi je důležité, aby probíhajícím změnám porozuměli místní obyvatelé, na druhé straně pro vědce je důležité zjistit více o životním stylu tří etnik, která obývají údolí Aragvi. „Při spuštění projektu jsme mezi místními obyvateli provedli průzkum veřejného mínění s řadou otázek, například zda ví, že žijí na území CHKO, jaké to má na jejich život dopady, kolik dříví ročně spotřebuje jedna rodina, jaké druhy dřevin preferují. Následně jsme mezi místními obyvateli udělali osvětovou kampaň v podobě distribuce letáků s cílem zvýšit jejich informovanost o projektu i aktivitách samotných. Stejný typ průzkumu budeme opakovat v samotném závěru projektu. Pořádáme taky semináře a školení, kde ukazujeme, co a s jakým výsledkem jsme už v rámci projektu udělali,“ vypočítal informační aktivity v Aragvi Štěrba.

Vzbudit zájem o lesnické dění v oblasti se vědci snaží i mezi žáky místních škol. Ještě na letošek chystají ukázky lesní pedagogiky a natáčení dokumentárního filmu.

Čtyřletý lesnicky zaměřený projekt zahraniční rozvojové spolupráce je součástí komplexního programu s názvem „Udržitelný rozvoj CHKO ARAGVI a místních komunit“. Projekt je realizován Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, ve spolupráci s Lesprojektem Východní Čechy, AgoraCe a za podpory MENDELU. Hlavními partnery projektu v Gruzii jsou právní subjekty veřejného práva National Forestry Agency a Agency of Protected Areas, municipalita Dusheti, Agricultural University of Georgia.

Zdroj a foto: MENDELU