20. 9. 2019

Výzkum ukázal, co se děje s rybami při zásazích do vodních toků

Výzkum Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), podniku Lesy České republiky a dalších organizací ukázal, co se děje s rybami při zásazích do vodních toků. Odborníci sledovali chování vranek pruhoploutvých a pstruhů obecných v situaci, kdy do koryta potoka vejde těžká technika, jako jsou bagry a nákladní auta, uvedla AOPK.

Zkoumali také, jak se změní dno potoka, a vliv na bezobratlé živočichy. Výzkum probíhal na horských potocích v Beskydech. V případech, kdy nebyl proveden odlov, se ukázalo, že při pojezdech těžkou technikou zahyne průměrně zhruba třetina ryb, v jednom případě to bylo dokonce 60 %. Fatální byly dopady na bezobratlé živočichy, kteří jsou pro zkoumané druhy ryb jedním z hlavních zdrojů potravy, jejich mortalita byla téměř 100%. Zkoumáno bylo na šest set ryb.

V tomto roce připravuje AOPK ČR metodiku, která pomůže přírodu před negativními vlivy zásahů do vodních toků lépe chránit. Výsledky výzkumu jsou přenositelné na vodní toky pstruhového pásma v celé České republice. „Vytipovali jsme šest míst, kde probíhaly práce v korytě potoka. Ta jsme srovnávali s dalšími šesti, která zůstala bez zásahů. Ryby jsme slovili, očipovali, znovu je vypustili a sledovali, co se s nimi dál děje. Nečekali jsme, že vliv pojezdů v korytech na ryby bude tak velký, “ popisuje Miroslav Kubín z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy.

„Zjistili jsme také, že během plošného zásahu v toku kromě jiného výrazně klesá členitost dna, takže mizí peřeje a tůně, usazuje se kal. Vranky přicházejí o vhodné úkryty, pstruzi zase o trdliště, tedy místa pro rozmnožování. Zajímavostí bylo, že vranka, považovaná za rybu, která téměř neplave, je schopna se v okamžiku nebezpečí přesunout až o několik stovek metrů proti proudu, stejně jako pstruh,“ pokračuje Miroslav Kubín.

„Český rybářský svaz se doposud nemohl opřít při vyčíslování škod na rybách při zásazích do vodních toků o žádnou tuzemskou ani zahraniční studii. Výsledky tohoto průzkumu jsou pro nás průlomové – dokazují, že pro ryby jsou práce v korytě potoka mnohdy fatální.  Byla zjištěna přesná data a zodpovězeny mnohé naše otázky,“ dodává Daniel Gebauer z Českého rybářského svazu.

Výzkum ukázal, že před technickými zásahy do vodního toku je potřeba záchranný odlov a transfer ryb na náhradní lokalitu. Data budou také využitelná pro případné vyčíslení škod, například při ilegální těžbě štěrkopísků. Připravovaná metodická příručka by měla poskytnout návod, jak dopady technických zásahů před a během zásahu minimalizovat a jakým způsobem uvést koryto potoka do přírodě blízkého stavu, aby se do něj co nejrychleji vrátil život.

Podrobnější info najdete zde

Výzkum zajišťovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s partnery: Lesy České republiky, s. p., Biskupské lesy – Diecéze Ostravsko-Opavská, Univerzita Palackého v Olomouci, Český rybářský svaz (Územní svaz pro Severní Moravu a Slezsko, Středočeský územní svaz, Územní svaz města Prahy), firma Swietelsky, MěÚ Rožnov pod Radhoštěm a LESO-technické a zemědělské služby.

Instituce, které se na výzkumu podílely: Katedra ekologie a životního prostředí PřF UP v Olomouci, Olomouc, Institute of Biodiversity, Animal Health and Comparative Medicine, Graham Kerr Building, University of Glasgow, Skotsko, Institut pro biologii a ochranu přírody na Göthenburgské univerzitě, švédský rybářský svaz v Göthenburgu, Katedra fyzické geografie a geoekologie, PřF OU, Ostrava, Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno, Biologické centrum AV ČR, v. i. i., České Budějovice

Naše voda, foto: Vendula Kurdíková

19.2.2019 9.32, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Rybářství a rybníkářství, Prevence povodní, voda v krajině

Aktuality

Lesní video

více >

Fotoblog

více >

LÁZNĚ KYSELKALÁZNĚ KYSELKA
Autor: Nina Havlová

Videoblog

více >

Kalendář Akcí

<< Září 2019 >>
PÚSČPSN
26 27 28 29 30 31 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 1 2 3 4 5 6