Na městských pozemcích Vyškova (včetně místních částí) je téměř 11 tisíc stromů. „Standardně zaléváme jednoleté až dvouleté výsadby. Letošní sucho nás ale přimělo rozšířit zálivku i na tříleté dřeviny. Ty ještě nemají dostatečně vyvinutý kořenový systém, takže si například ani v lokalitách poblíž vodních toků nedokážou zajistit dostatek vláhy z hlubších vrstev půdy. Ošetřujeme tak bezmála 300 stromů, pochopitelně se musíme starat rovněž o záhony,“ uvedla  správkyně městské zeleně Kateřina Hilbertová na webu města.

Dopady jsou patrné i u druhů, které ještě před několika lety považovala za velmi odolné. „Třeba tavolníky, které běžně patří mezi nenáročné keře a pravidelnou zálivku téměř nepotřebují. V současných podmínkách ale ani ony nedokážou dlouhodobému nedostatku vláhy odolávat,“ řekla Hilbertová.

Od dubna se přitom po městě každý den pohybuje pracovník, který má na starosti výhradně zalévání městské zeleně. Denně ujede přibližně 60 kilometrů a spotřebuje kolem 12 kubíků vody. Ještě před několika lety přitom na stejnou práci stačilo zhruba 6 kubíků za den. „Letos kvůli přetrvávajícímu suchu probíhá zálivka nejen ve všední dny, ale také o víkendech. Ani to však nestačí, proto bylo od začátku července nutné nasadit další pracovní četu. Spotřeba vody tak ještě vzrostla, stejně jako denně projeté desítky kilometrů,“ upozornil místostarosta města Josef Kachlík.

S extrémním suchem přibývá také dotazů od veřejnosti. „Volají lidé s dotazy, proč nezaléváme třeba čtyřicetileté dřeviny rostoucí před jejich domem. Starší strom čerpá vodu z mnohem většího objemu půdy než mladá výsadba. Zatímco dvouletý strom má kořeny převážně v okolí výsadbové jámy, desetiletý nebo padesátiletý je rozprostřený do několika metrů kolem kmene a často i do větší hloubky. Díky tomu lépe zvládá období sucha. Zálivka by byla neefektivní a extrémně neekonomická. Ve městě s tisíci stromy je to prakticky nerealizovatelné. Péči proto směřujeme tam, kde má největší přínos,“ sdělil vedoucí odboru životního prostředí Jiří Kutálek.

Diskuse se pravidelně vedou také kolem sečení trávy. Pracovníci údržby přitom postupují podle aktuálního vývoje počasí a stavu jednotlivých ploch. „Trávu jsme sekli do doby, než přišla enormní sucha. Následně jsme sečení zastavili. Pokud se nicméně potýkáme s dlouhotrvajícím suchem bez deště, samotná výška trávy už situaci nezachrání. Vyšší porost sice pomáhá zadržovat vláhu v půdě, při dlouhodobém nedostatku srážek ale tráva stejně přechází do vegetačního klidu a zasychá,“ dodal Kutálek.

Zdroj a foto: město Vyškov

Sdílet