Územní řízení na výstavbu protipovodňové přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku pokračuje. Proti souhlasnému stanovisku bruntálského stavebního úřadu o umístění stavby byla podána tři odvolání, kterými se zabývá Moravskoslezský kraj. Kdy bude rozhodnuto, momentálně není jasné. ČTK to dnes řekla mluvčí kraje Nikola Birklenová.

Odvolání podala obec Nové Heřminovy a pak dvě organizace zabývající se ochranou životního prostředí. „V současné době nelze určit či odhadnout, kdy bude rozhodnuto. V návaznosti na obsah podaných odvolání byly i v prosinci rozeslány žádosti o přezkumy více než deseti doložených závazných stanovisek u příslušných nadřízených dotčených orgánů, přičemž v současné době čeká krajský stavební úřad na výsledky těchto přezkumů. Teprve pak bude možné dokončit odvolací řízení,“ řekla mluvčí.

Odvolání podala například organizace Hnutí Duha Jeseníky, která proti stavbě přehrady vystupuje dlouhodobě. „Nesouhlasíme s rozhazování státních peněz na budování jakýchsi potěmkinovských přehrad. Tato část řeky Opavy je navíc velice cenná, což dokládají biologické posudky. Již léta upozorňujeme na to, že Povodím Odry zpracovaná EIA obsahuje jen jednu variantu a je zhotovena v rozporu se zákony o ochraně přírody. To je také jádrem našeho odvolání,“ řekl ČTK koordinátor Ivo Dokoupil.

Naopak prosazují kombinaci několika opatření. Levnější a nekonfliktní řešení již před lety navrhl vodohospodář a projektant Václav Čermák. „Obce lze chránit odsazenými hrázemi a není třeba stavět obchvat přehrady ani čističku v Zátoru. V čase úspor a ohromného schodku státního rozpočtu se toto řešení nabízí o to více,“ uvedl Dokoupil. Vyjádření obce ČTK zjišťuje.

Na rozhodnutí nyní čeká státní podnik Povodí Odry. Jakmile nabude právní moci, chce znovu zahájit jednání s majiteli ještě nevykoupených pozemků. Povodí má vykoupeno 99 procent pozemků. Zbývá vykoupit majetek jednoho soukromého vlastníka a obce Nové Heřminovy.

Vedení obecního úřadu je vázáno výsledkem referenda, v němž se místní vyslovili proti přehradě. Dřívější starostové vystupovali zásadně proti přehradě a s povodím odmítali jednat. Současná starostka Michaela Hermanová jednání s povodím nevylučuje. „Současné zastupitelstvo zastává názor, že v nejlepším zájmu obce je zajímat se o realizaci záměrů souvisejících s plánovanou výstavbou přehrady a o těchto záměrech a jejich podobě jednat s Povodím Odry,“ řela už dříve ČTK. Doplnila ale, že místní referendum je stále platné. „Nijak však nezabraňuje aktivně řešit další rozvoj obce, který je více než žádoucí,“ řekla.

Stavba přehrady za více než osm miliard korun by měla začít v roce 2026. Odpůrci ale trvají na tom, že je zbytečná. Opírají se právě o studii brněnského vodohospodáře Václava Čermáka, podle níž je citlivé rozšíření koryta řeky Opavy v Krnově a protipovodňová opatření na jejím horním toku dostatečnou ochranou před stoletou vodou. Podle mluvčí Povodí Odry Šárky Vlčkové by v roce 2028 by měla začít stavba přehradní hráze. V roce 2031 podnik plánuje zahájení zkušebního provozu přehrady.

Ministerstvo zemědělství podle dřívějších odhadů předpokládá, že náklady na přehradu dosáhnou zhruba osmi miliard korun. Za ně by se měla postavit přehrada a silnice, cena ale zahrnuje i další úpravy celého koryta řeky. O výstavbě nádrže se mluví desítky let. Aktuální se znovu stala po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997.

Zdroj: ČTK, vizualizace: POD