Americký spin-off Quiase hodlá vrtat do hloubky 20 kilometrů s využitím gyrotronu, čili maseru milimetrového záření. Tam narazí na teplotu kolem 500 °C, která zajistí superkritickou vodu. Superkritická geotermální elektrárna „vyždímá“ z každé kapky vody 10krát víc energie.

Superhorká geotermální energie také nabízí konverzi pro uhelné elektrárny, které by tím našly nový smysl života. Vnitřní jádro planety tvoří rozžhavená slitina železa o teplotě téměř 5 500 °C. Je horké už od vzniku Země a jeho žár přiživuje rozpad radioaktivních prvků. Kde je dostupné horko, tam je možné těžit energii, v tomto případě geotermální. Potenciál je ohromný. Jak uvádí Paul Woskov z MIT, pokud bychom využili pouhých 0,1 procenta energie, co se skrývá pod povrchem Země, pokrylo by to současnou spotřebu celého světa na déle než 20 milionů let.

Energie z hlubin má řadu výhod. Na rozdíl od Slunce nebo třeba větru je k dispozici neustále. Problém je v dostupnosti geotermální energie. Bývá příliš hluboko. Prozatím ji využíváme tam, kde se dostává blízko k povrchu. Ale taková místa jsou vzácná. Proto dnes geotermální energie (bohužel) pokrývá jen asi 0,3 procenta globální spotřeby energie.

Zdroj a plné znění textu včetně doprovodné grafiky na: https://www.osel.cz/12199-ultrahlubinne-vrty-s-gyrotronem-nabizeji-temer-neomezenou-geotermalni-energii.html, ilustrační foto Naše voda