Romantické údolí řeky Berounky v okolí Roztok u Křivoklátu je místem, které si zamiloval spisovatel Ota Pavel, autor kultovních rybářských knih, jako jsou například Zlatí úhoři. Místa, kde se natáčel stejnojmenný film, navštívila i redakce portálu Naše voda. Foto – klikni zde!

K některým objektům z uvedeného filmu bohužel není možný přístup, což může být pro návštěvníky a výletníky zklamáním. To ale neplatí pro pamětní síň Oty Pavla v Luhu pod Branovem v obecním domku (č.13) (na místo se dostanete z náměstí v Branově cestou mezi poli svažující se postupně k Berounce), jejíž vznik je spojen se skupinou nadšenců kolem Iva Brůžka z Rakovníka. Nevelká expozice se dělí na tři části. První je věnována fotografiím z rodinného života Popperů a novinářské a spisovatelské dráze Oty Pavla a je doplněna jeho korespondencí. Druhá část představuje fotografie z natáčení filmu Smrt krásných srnců podle povídek Oty Pavla a třetí část černobílé i barevné fotografie řeky Berounky z okolí Luhu pořízené Luďkem Proškem. Závěr expozice přináší velký portrét Oty Pavla a jeho parte. Výstavu doplňuje rybářské vybavení, torzo staré pramice, starý vysavač značky Lux a mucholapka. Výraznou dominantou je busta Oty Pavla věnovaná akademickým sochařem Stanislavem Hanzlíkem.

Hned vedle je přívoz, který je v provozu, a lze se tak dopravit na protější břeh Berounky. Chceme-li ale pokračovat ve stopách spisovatele, je lepší vrátit se do Branova a vydat se další polní cestou k vodáckému táboru (letos údajně nebude v provozu) a chatkám u Branova, odkud je to jen kousek k Nezabudickému mlýnu na jezu řeky Berounky. Ten je možné pozorovat právě odtud, přes řeku, samotný Nezabudický mlýn přístupný není. Mlýn je jedním z nejstarších doložených mlýnů v okolí Křivoklátu, první zmínka o něm pochází z roku 1413. Areál mlýna s barokním jádrem a zachovaným technologickým zařízením z první třetiny 20. století patří k nejvýznamnějším a rovněž nejznámějším objektům svého druhu na Křivoklátsku, navíc je zasazen do atraktivního prostředí, a také proto se uvažuje o prohlášení stavby za kulturní památku.

Veřejně nepřístupná je i Kouřimecká rybárna – také tu si lze prohlédnout pouze z protějšího břehu, dobře je vidět i památný dub před rybárnou, pokud sejdeme pěšinkou ze silnice podél Berounky. Naopak hostinec U Rozvědčíka je v plném provozu, stejně jako v roce 1934, kdy tuto slavnou hospodu otevřel rodák z blízkých Nezabudic, Jaroslav Franěk, který byl za první světové války na ruské frontě rozvědčíkem, a proto se také tak hostinec jmenuje. Ota Pavel jej pravidelně navštěvoval během svých letních pobytů v Kouřimecké rybárně.

Naše voda, foto a fotoseriál Naše voda – Nina Havlová