Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) vítá návrh novely zákona o lesích, který předložilo Ministerstvo zemědělství do vnějšího připomínkového řízení. Návrh uvolňuje ruce vlastníkům lesů, zavádí vhodná adaptační opatření a umožňuje větší využití tvořivých sil přírody.

Podle předsedy SVOL Jiřího Svobody návrh novely přispívá k zajištění rovnováhy všech funkcí lesa, konkurenceschopnosti a odolnosti lesů. Návrh odstraňuje ze zákona socialistický náhled na vlastnictví lesů a v souvislosti s tím se v médiích objevují různé dezinformace k úpravě obecného užívání lesa. „Návrh zákona přináší větší podporu přirozené obnovy lesa včetně tzv. dvoufázové obnovy na velkých kalamitních holinách, větší rozvoj podrostního, popř. i výběrného hospodářského způsobu, znovuzavádění nízkých a středních lesů, zpestření druhové skladby lesů dalšími přípravnými a melioračními a zpevňujícími dřevinami, prodloužení lhůt pro zalesnění holin a zajištění kultur nebo o snížení doby obmýtní z důvodu většího rozpracování obnovovaných porostů. Byla by proto velká škoda, pokud by z důvodu vzájemného nepochopení či nedorozumění u některých dílčích, pro veřejnost citlivých témat, nebyly zmíněné potřebné změny způsobu hospodaření realizovány,“ zdůrazňuje předseda SVOL Jiří Svoboda. „Zastupujeme vlastníky nestátních lesů a považujeme proto za důležité podat k některých tématům, aktuálně rezonujícím ve společnosti v souvislosti s přípravou novely lesního zákona vysvětlení a přispět tak i k výstižněji formulovaným ustanovením.“

Sběr klestu po dohodě s vlastníkem lesa (§ 19 odst. 1)

Požadavek na sběr klestu po dohodě s vlastníkem lesa je odůvodněn potřebou zajištění přehledu o odvozu klestu (těžebních zbytků) z jeho lesního majetku, přičemž tato dohoda může být uzavřena i ústně. V současné době se obchodem s těžebními zbytky zabývá celá řada podnikatelských subjektů. Nelze proto vyloučit ani krádeže této komodity, zejména pokud je již připravena k odvozu na hromadách u lesních odvozních cest. Dohoda s vlastníkem o sběru (odvozu) klestu má zamezit nekontrolovatelnému odvozu větších objemů energeticky využitelné dřevní hmoty. Cílem rozhodně není „vytváření“ protiprávního jednání z odnosu malých množství klestu pro vlastní potřebu občanů či různých zájmových sdružení využívajících lesní prostředí při svých aktivitách. Stále větší význam je v současné době přikládán také ponechávání odpovídajícího množství mrtvé dřevní hmoty k zetlení, zejména pro podporu biodiverzity v lesích.

Zákaz jezdit na kole nebo na jiném nemotorovém vozidle, na koni, na lyžích nebo na saních mimo lesní cesty a pro daný účel vyznačené stezky nebo trasy (§ 20 odst. 1, písm. j/)

Stávající vymezení lesních cest v lesním zákoně je poplatné době jeho schválení v roce 1995. Aktuálně však již neodpovídá požadavkům kladeným na lesní cesty podle příslušné státní normy. Tato norma obsahuje mimo jiné i zvýšené požadavky na bezpečnost osob využívajících různé dopravní prostředky (kolo, jiné nemotorové vozidlo, koně atd.) a pohybujících se často současně (společně) po lesních komunikacích. Právě z důvodu zvýšených rizik nezpevněných cest pro návštěvníky lesa je nově lesní cesta definována jako zpevněná účelová pozemní komunikace určená pro dopravní zpřístupnění lesů a jejich propojení s ostatními pozemními komunikacemi. V návaznosti na to rozlišuje norma lesní cesty kategorie 1L a 2L, lišící se mimo jiné způsobem zpevnění a vybaveností cesty, a ostatní trasy pro lesní dopravu (dřívější nezpevněné cesty 3L a 4L, nyní lesní svážnice a technologické linky), kterým však charakter lesních cest právě z důvodu bezpečnosti osob nepřiznává. Zatřídění pozemních komunikaci do lesních cest nebo ostatních tras tedy závisí na míře splnění parametrů stanovených pro lesní cesty. To samo o sobě nebrání případnému vyznačení dalších stezek či tras pro pohyb návštěvníků lesa na základě výjimky udělené vlastníkem lesa konkrétnímu žadateli na základě je zdůvodněného požadavku. Provozovatel stezky či trasy se tím ale současně stává spoluzodpovědným za bezpečnost osob pohybujících se po těchto komunikacích.

Pořádání organizovaných sportovních nebo kulturních akcí se souhlasem vlastníka lesa (§ 20 odst. 5)

Dalším rozšířeným fenoménem ve vztahu k veřejnosti jsou organizované akce v lese. Ke všem těmto organizovaným akcím, sportovním, kulturním i jiným, je do budoucna nezbytný souhlas vlastníka lesa. Pořádání hromadných akcí bez tohoto souhlasu přináší v praxi mnoho různých problémů včetně nebezpečných situací pro návštěvníky lesa (kolize s těžbou a dopravou vytěženého dříví, společnými lovy zvěře apod.). Jedná se tedy především o opatření ve prospěch zajištění bezpečnosti účastníků těchto akcí. S organizováním akcí v lese úzce souvisí způsob jejich pořadatelského zajištění, zejména označení a následné odstranění vyznačených tras nebo shromažďování a následná likvidace odpadků vzniklých v souvislosti s jejich konáním. Organizačně zvládnutá akce je základním podmínkou spokojenosti účastníků i vlastníka lesa, a současně nezbytným předpokladem možnosti jejího pokračování. Návrh novely požaduje kladné stanovisko orgánu státní správy lesů při velkých akcích. Jako zástupce majitelů lesů považujeme tento souhlas za nezbytný. Navrhovaná hranice 100 osob je však příliš vysoká, SVOL navrhuje hranici 50 osob.

„Cílem nestátních vlastníků lesů při hospodaření v lesích je sladění všech produkčních i mimoprodukčních funkcí lesů do uceleného, trvale udržitelného způsobu hospodaření. Jeho běžnou součástí je i poskytování rekreačních či kulturně naučných služeb široké veřejnosti, přestože náklady s tím spojené dosud nejsou vlastníkům lesů ze strany státu hrazeny. Jedním z předpokladů dalšího rozvoje těchto tzv. ekosystémových služeb je zakotvení úhrady za jejich plnění právě i do připravované novely lesního zákona. Úloha lesů se v čase mění, ale pořád platí, že vlastník lesa nemůže na poskytování mimoprodukčních funkcí prodělávat. Pokud se podaří většinu navrhovaných změn lesního zákona včetně platby za ekosystémové služby lesa prosadit, bude to prospěšné nejen pro zachování konkurenceschopnosti našich vlastníků lesů v evropském hospodářském prostoru, ale zejména pro zajištění vyváženosti všech tří základních pilířů udržitelného hospodaření v lesích, ekologického, sociálního a ekonomického, i do budoucna,“ uzavírá předseda SVOL.

SVOL, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová