Aktuální zimní vydání čtvrtletníku společnosti Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK) „Z první ruky“ se samozřejmě zabývá především vodohospodářskými tématy. Najdete tam ale i osvětový článek „Surová a pitná voda očima biologa“, který jsme vybrali jako ukázku z obsahu časopisu.

Jaká je voda očima biologa před její cestou úpravnou pitné vody a po ní? Často diskutovaným pojmem ve vodárenské branži je takzvané biologické oživení vody. Také kvůli němu jsou v našem prostředí nastavena velmi přísná kritéria pro kontrolu účinnosti úpravy surové vody na vodu pitnou, případně vody odpadní na vodu vyčištěnou. Základním předpokladem pro výrobu kvalitní pitné vody je vždy odpovídající jakost zdroje. Surová voda z něj následně prochází několikastupňovým technologickým procesem úpravy, přičemž biologové denně odebírají vzorky a kontrolují, zda byly nežádoucí organizmy z upravované vody odstraněny.

„Sinice a řasy, se kterými se denně setkáváme v kontrolovaných vzorcích, mají v rostlinné říši výjimečnou roli. Ta je dána zejména jejich rolí v ekosystému. V potravním řetězci stojí nejníže, nazývají se primární producenti. Ke svému přežití potřebují pouze anorganické sloučeniny uhlíku, kyslíku, vodíku, dusíku, fosforu, síry a sluneční záření, kterým jsou limitovány. Výjimečné jsou tyto organizmy také specifikou stavbou těla, která se může laikovi zdát na první pohled velmi jednoduchá, ale to z hlediska struktury jejich těla neplatí pro biologa, který je zkoumá. Kromě vodního prostředí se s nimi můžeme setkat kdekoliv jinde, protože se dokázaly během miliardy let adaptovat na různá prostředí- od ledu po termální prameny, obsadily také půdu a vzduch,“ vysvětluje vedoucí laboratoří společnosti Aqualia infraestructuras inženýring Lucie Chlebková.

Co můžeme najít ve vodě v přírodě? S jakými organizmy se tedy můžeme ve vodě běžně setkávat a v čem nám mohou působit problémy?

„Velmi početnou skupinou přítomnou ve všech úpravnách povrchových zdrojů jsou například jednobuněčné rozsivky s křemičitou schránkou na povrchu. Ve větších počtech se vyskytují mimo letní měsíce,“ popisuje Chlebková. V rybnících a kalužích se běžně vyskytují krásnoočka pohybující se pomocí bičíků. Mezi touto početnou skupinou existují druhy, které se živí také dravě. A čas od času se objeví také v upravované vodě. Velmi početná je skupina zelených řas, která zahrnuje několik tisíc druhů s velikostí od několika jednotek mikrometrů po kolonie dlouhé desítky centimetrů. Ve vzorcích se objevují s větší intenzitou především v letních měsících. Podle charakteristického pancíře, který zdobí a chrání jejich jednobuněčné tělo, jsou pojmenovány obrněnky. Jedná se o velmi různorodou skupinu, někdy s dravým způsobem obstarávání potravy, když svou kořist umí doslova omráčit pomocí vymrštitelných tělísek. „Asi nejznámější jsou kvůli produkci toxinů způsobujících kožní onemocnění, záněty, lehké otravy až po poškození jater či nervového systému sinice. Vše se odvíjí od typu produkovaného toxinu, množství sinic a délce pobytu ve vodě. Děti jsou k působení toxinů vždy citlivější. Při přemnožení ve vodních nádržích tvoří takzvaný vodní květ. Na rozdíl od dříve popsaných druhů nepoužívají k pohybu bičíky, ale disponují mechanizmy, které jim umožňují přežít v poměrně extrémních podmínkách. Ve vzorcích z údolních nádrží se objevují především v létě, během úpravy vody bývají eliminovány,“ říká Chlebková. Ačkoliv by se mohlo při četbě běžné mediální produkce zdát, že role těchto organizmů ve vztahu k člověku je spíše problematická, v biologii neplatí nikdy nic stoprocentně. Svět není černobílý. Například v poslední době dobře známé potravinové doplňky pro detoxikaci organismu obsahují kultury zelené sladkovodní řasy – Chlorelly sp. Řasy se také využívají při výrobě krmiv nebo v kosmetickém průmyslu.

Jak je to tedy s přítomností popisovaných organizmů v upravené vodě? Co říká legislativa a jaká rizika nám hrozí? Jak jejich přítomnost biologové sledují?

„Pitná voda na výstupu z úpravny může podle české legislativy obsahovat až 50 mrtvých organismů v 1 mililitru vzorku, živý se v nich nesmí vyskytovat žádný. Metodika biologického rozboru spočívá proto v monitoringu každého jedince ve vzorku a jeho následném zařazení do biologického systému. Úpravny však obvykle dosahují nižších hodnot,“ popisuje Chlebková.

Prozatím jsme se zabývali organizmy, které se nacházejí v povrchových vodních zdrojích. Z nich se také v oblasti působnosti společnosti SmVaK Ostrava (převážně v Moravskoslezském kraji) vyrábí 95 % pitné vody. Jak je to ale v případě biologického oživení podzemních zdrojů, které hrají v případě některých oblastí při zásobování pitnou vodou zásadní roli?

Obecně platí, že biologické oživení je v tomto případě zcela odlišné. Podmínky prostředí zde dovolují existovat jen organizmům, které se dokázaly přizpůsobit nepřítomnosti slunečního záření svým vzhledem a smyslovými orgány. Tomuto popisu odpovídá například skupina nazývaná stygobionti. Dalšími typickými obyvateli podzemních vod jsou železité, manganové nebo sirné bakterie. Přítomnost železitých bakterií a usazenin naznačuje rezavá až červenohnědá barva, manganové sraženiny mají tmavě hnědou až černou barvu.

Celý obsah časopisu Z první ruky si můžete přečíst na:

http://www.smvak.cz/documents/20182/41905/2016-4-Z%20prvn%C3%AD%20ruky-SmVaK.pdf/63f0c0b1-5b49-4b18-bb90-fde4576686f7

Naše voda, ilustrační foto (obrněnka rod Ceratium) wikipedie, autor: Hikigawa town, Wakayama Pref., Japan.