16. 7. 2020

29.5.2020 9.56, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě

Správné pěstování čiroku pomáhá v adaptaci na klimatické změny

Čirok se možná stane plodinou budoucnosti, může totiž nahradit kukuřici díky tomu, že pro svůj růst potřebuje mnohem méně vody. Je ale nutné pěstovat ho vhodnými metodami tak, aby nedocházelo k vodní erozi, protože při nedodržení těchto metod je nebezpečnou plodinou stejně jako právě kukuřice.

Jak přitom dnes informovala mluvčí České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) Karla Mráčková, právě správný způsob pěstování čiroku odborníci prezentují v rámci projektu chytrá krajina, který byl podpořen Technologickou agenturou ČR (TA ČR), na lokalitě Amalie při CVPK ČZU v Praze.

I letos v rámci projektu chytré krajiny byly připraveny tři pokusné parcely na lokalitě Amalie v blízkosti Lán. Na nich bude ověřována protierozní účinnost a schopnost omezování povrchového odtoku při pěstování čiroku. „Proč zde pěstujeme právě čirok? Důvod je zřejmý: tato plodina spotřebuje na produkci kilogramu sušiny nepoměrně menší množství vody oproti kukuřici. Do budoucna vzhledem k probíhající změně klimatu lze proto očekávat, že právě čirok částečně kukuřici nahradí“, vysvětluje rektor ČZU v Praze Petr Sklenička. Ovšem i čirok je, stejně jako kukuřice, řazen mezi erozně nebezpečné plodiny, a proto musí být zakládán vhodnými technologiemi omezujícími vodní erozi.

Na pokusných parcelách letos odborníci ověřují hlubokou vrstevnicovou orbu, přímé setí do strniště žita a pásové zpracování strniště žita. Všechny technologie budou orientovány na svahu vrstevnicově. Jaké lze očekávat výsledky? „Můžeme je predikovat z pokusů provedených na lokalitě v loňském roce, kdy byla ověřována orba a pásové zpracování ve vojtěšce. Obě technologie byly orientované po spádnici. Mezi oběma agrotechnickými postupy se ukázal zásadní rozdíl v množství erodované půdy, která se usadila v sedimentačních jímkách na konci pokusných ploch, popisuje metodu Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Ukázalo se, že technologie pásového zpracování prokázala výrazný protierozní účinek v důsledku přítomnosti velkého množství rostlinných zbytků na povrchu. Zároveň při nižších srážkových úhrnech a úhrnech s dlouhou dobou trvání dokázala i zásadně minimalizovat vznik povrchového odtoku. „Často doporučovaná orba v našich pokusech neobstála ani z jednoho sledovaného hlediska. Proto pro zakládání erozně nebezpečných plodin na sklonitých pozemcích se z našeho pohledu nejeví perspektivně“, dodává Jan Vopravil. Snahou uvedených pracovišť je, aby se tyto metody dostávaly do praxe s podporou Ministerstva zemědělství ČR tak, aby účinně pomáhaly se suchem v České republice, neboť se dá předpokládat, že se situace v tomto směru v nejbližších létech nezlepší.

Centrum pro vodu, půdu a krajinu (CVPK) vzniklo v létě 2018 při ČZU v Praze a sestává z jednotlivých úzce kooperujících odborných týmů, které mapují celou šíři problematiky klimatické změny a adaptace na ni. Zaměření dílčích týmů centra začíná u predikce klimatických změn a jejich dopadu na společnost, zahrnuje vlivy klimatických změn na půdu, vodní zdroje, jednotlivé složky krajiny (např. lesní společenstva, agroekosystémy), resp. krajinu jako celek a končí návrhem konkrétních komplexních adaptačních nebo mitigačních opatření. Základní odborné týmy centra se rekrutují z ČZU, avšak spolupracují s řadou dalších institucí z ČR (např. VÚMOP, VÚV) i ze zahraničí (např. z Izraele, USA, Nizozemí, Německa).

Centrum vzniklo za účelem účinnějšího boje se suchem a povodněmi na poli výzkumu, vzdělávání, projekce i realizací krajin adaptovaných na podmínky klimatických změn. Centrum spojuje relevantní pracoviště ČZU v Praze napříč fakultami a věcně se propojuje s významnými výzkumnými nebo projekčními pracovišti neakademického charakteru. Z hlediska odborností je centrum koncipováno jako multidisciplinární, jsou zde zastoupeny disciplíny, jako je klimatologie, hydrologie, pedologie, hydropedologie, hydromeliorace (odvodnění a závlahy), vodní hospodářství, čištění vod, biotechnické úpravy krajiny, zemědělství, lesní hospodářství, agrolesnictví, územní plánování, ekonomické disciplíny, IT (informační technologie), GIS (geografické informační systémy) a DPZ (dálkový průzkum Země) a další.

Zdroj a foto (čistá sedimentační nádrž pouze se zadrženou srážkovou vodou z přívalového deště u varianty pěstování čiroku s pásovým zpracováním půdy prokazuje vhodnost této kombinace i na některých erozně ohrožených pozemcích): ČZU, CPVK

 

29.5.2020 9.56, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzy, Hlavní zprávy

Aktuality

VIDEOROZHOVOR

více >

Fotoblog

více >

NAUČNÁ STEZKA OLŠINANAUČNÁ STEZKA OLŠINA
Autor: Nina Havlová

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

<<Červenec 2020>>
PÚSČPSN
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2