16. 10. 2019

22.8.2019 5.45, Rubrika: Čistota vody a rekreace

Společenstva ptáků lužních lesů ovlivňuje množství zvěře i hospodaření

Lužní lesy, ačkoliv byly v minulosti významně ovlivněny lidskou činností, patří z hlediska rozmanitosti cévnatých rostlin, hmyzu i obratlovců k druhově nejbohatším lesním ekosystémům. Připomíná to Marta Čížková z Lesnického informačního centra Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).

To lze velmi dobře dokumentovat zejména na ptačích společenstvech. Ale i zde dochází vlivem lidského hospodaření ke změnám v početnosti a rozmanitosti ptačích druhů. Oblasti lužních lesů v Litovelském Pomoraví a v povodí Moravy v této souvislosti podrobně sledovali vědečtí pracovníci z Mendelovy univerzity v Brně a Univerzity Palackého v Olomouci. Cílem jejich výzkumu bylo zjistit vztahy mezi okusem dřevin býložravci, současným druhovým složením keřového patra a hustotou populací hnízdících druhů ptáků v lužním lese řeky Moravy. Své závěry publikovali v recenzovaném vědeckém časopisu Zprávy lesnického výzkumu.

V letech 2003–2010 již testovali vzájemné působení mezi ptáky a velkými býložravci v ekosystému lužního lesa Litovelského Pomoraví. Nyní navázali na předchozí studie ptačích společenstev a ekologie velkých býložravců v lužních lesích nivy řeky Moravy propojením obou témat. „Bližší poznání těchto komplexních ekologických vztahů v lesním ekosystému může podle našeho názoru přispět k praktickým aplikacím v udržitelném lesnickém managementu lužních lesů,“ uvádějí autoři Petr Čermák, Ivo Machar a Jarmila Filippovová. Lužní lesy jsou nejen významným hnízdním biotopem ptáků, ale vzhledem k vazbě na říční toky představují i významné migrační koridory. Krajinnou strukturu středoevropských lužních lesů významně ovlivňují lesnická hospodářská opatření, včetně obnovních postupů, pěstebních zásahů a těžby.

Výzkum na pěti studijních plochách v lužním lese řeky Moravy se uskutečnil během jara 2017 a 2018. Vědci sčítali hnízdící ptáky metodou mapování hnízdních okrsků v kombinaci s přímým vyhledáváním hnízd. Ptačí druhy byly rozděleny do čtyř skupin podle způsobu hnízdění: ptáci hnízdící na zemi, v keřovém patře, v korunách stromů a ptáci přebývající v dutinách stromů.

Dále se řešitelé zaměřili na početnost dřevin a míru jejich poškození okusem zvěří. Jak zjistili, okusem byla poškozena významná část dřevin ve většině výškových tříd. Nejvyšší úrovně dosáhlo poškození ve výškové třídě 61–90 cm, a to na všech plochách, kde dřeviny v této výšce byly přítomny. Na všech plochách převažovaly jasan ztepilý, javor klen a javor babyka. Přimíšenými druhy byly javor mléč, habr obecný a lípa. Zcela chyběl dub zimní, který je přitom významně zastoupen v hlavní úrovni stromového patra. Keře byly zastoupeny jen zcela okrajově, někde scházely.

Autoři uvádějí, že pro obnovu přirozené struktury porostů, a tak i přirozeného stavu ptačího společenstva tvrdého luhu* ve studovaném území, je nezbytné razantně snížit vysokou početnost srnce obecného a daňka evropského. Jejich populační hustoty se totiž dlouhodobě pohybují kolem 95 ks/1000 ha u srnce a 60 ks/1000 ha u daňka. „Cílovým stavem je početnost, při které nedochází k likvidaci přirozené obnovy lesních dřevin a keřového patra, což je společným zájmem ochrany přírody i lesního hospodáře,“ upozorňují autoři.

Podle výsledků výzkumu ve studovaných lokalitách hnízdí 20 druhů ptáků. Vědci zjistili vysokou faunistickou podobnost druhového složení. Jedním z pravděpodobných důvodů je jednotnost lesního prostředí vyvolaná dlouhodobým vlivem zvěře. „Populační hustoty na všech studijních plochách jsou netypicky nízké pro prostředí tvrdého luhu, což je dáno nízkou zjištěnou druhovou diverzitou s absencí druhů ptáků hnízdících v keřovém patře a nízkým zastoupením druhů hnízdících na zemi,“ uvádějí autoři. Naopak převládají druhy ptáků hnízdících v dutinách, což je charakteristický jev pro staré porosty tvrdého luhu, velké zastoupení zde mají také druhy ptáků hnízdících v korunách stromů.

Vysvětlení těchto výsledků nabízí současný stav lesních porostů na studijních plochách – téměř zde chybí keřové patro, porosty tak neposkytují těmto druhům požadované hnízdní prostředí a potřebnou ochranu před predátory. Přítomny jsou například druhy: linduška lesní, červenka obecná, budníček menší, sýkora koňadra, sýkora modřinka, pěnkava obecná, lejsek bělokrký, špaček obecný.

„Pro udržení rozmanitosti ptáků hnízdících v lužním lese je důležité ponechávání starých výstavkových dubů při obnově porostů. Proto je v současnosti důležitým úkolem uplatňování principů udržitelného lesnického hospodaření,“ doporučují vědci. Lužní lesy podle nich ohrožují také důsledky klimatických změn, např. zvyšující se frekvence velkých povodní, které mohou významně ovlivnit biodiverzitu lužních lesů, včetně ptáků. Dokonce již nyní se klimatické změny odrážejí v posunech reprodukční doby ptáků hnízdících v tvrdém luhu.

*Tvrdý luh je typ lužního lesa, kde dominují stromy s tvrdým dřevem, hlavně dub letní, jasany či jilmy. Odtud jméno tvrdý luh. Jedná se o pravidelně či epizodicky zaplavovaný les (pokud tomu nebrání regulace), který je méně ovlivněný proudem řek a záplavová voda zde stagnuje kratší čas než v případě tzv. měkkých luhů a hladina spodní vody je více než 1 m pod povrchem.

Vědecký článek „Okus dřevin býložravci jako významný faktor ovlivňující společenstvo ptáků v ekosystému lužního lesa“ je ke stažení na stránkách Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti: https://www.vulhm.cz/zlv-online/?_cislo=1&_rok=2019

Zdroj a foto (Litovelské Pomoraví – Mlýnský potok) VÚLHM

 

22.8.2019 5.45, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy

Aktuality

Lesní video

více >

Fotoblog

více >

RN VRCHNÍ A RYBNÍK OVČÁKRN VRCHNÍ A RYBNÍK OVČÁK
Autor: Nina Havlová

Videoblog

více >

Kalendář Akcí

<< Říjen 2019 >>
PÚSČPSN
30 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3