V České republice je borovice lesní druhou nejvíce využívanou hospodářskou dřevinou se zastoupením 16 % v druhové skladbě našich lesů. Důvodem je její pěstební nenáročnost, dobrý růst, kvalitní dřevo a všestranné využití dříví ve stavebnictví i nábytkářství.

Avšak pěstování porostů s nevhodnými proveniencemi borovice lesní zvyšuje pravděpodobnost jejich poškození abiotickými a biotickými škodlivými činiteli. Naopak používání ověřeného reprodukčního materiál snižuje riziko předčasného rozpadu hospodářského lesa.

Zastoupení borovice lesní na obrovském území Evropy a Asie ukazuje na její přizpůsobivost přírodním podmínkám. Borovice roste na velmi chudých i bohatších stanovištích od 0 do 2600 m n. m, obývá bažiny, rašeliniště, smíšené a jehličnaté lesy, vřesoviště, duny, stepi, skalní svahy či horské oblasti.

Rozsáhlé rozšíření borovice je důsledkem evolučního vývoje lesů v postglaciálním a holocenním období. Po poslední době ledové v preboreálu došlo k postupnému oteplování a první dřeviny, jako například břízy a borovice, se začaly z izolovaných míst šířit do okolních oblastí. Později se v boreálu po dalším oteplení přidávaly ostatní dřeviny jako dub, jilm, lípa, javor a smrk.

Proměnlivost druhu ukazuje na vysoké adaptační schopnosti, které se vyvinuly během obsazování různých oblastí a stanovišť touto pionýrskou dřevinou. Vzhledem k postglaciálnímu vývoji, rozšíření a zastoupení v České republice (ČR) a na Slovensku (SR) tvoří borovice i na tak malém území několik regionálních cenných populací (např. třeboňská, malenovická, heraltická, tatranská, záhorská) či ekotypů v rámci vertikálního členění (nížinná, chlumní, náhorní a horská).

Důležitým úkolem pro zachování genofondu jednotlivých populací je správné určení oblastí vymezených pro přenos reprodukčního materiálu tak, aby nedocházelo ke genetické degradaci a zároveň tato pravidla přispívala k lepší stabilitě a vnitrodruhové diverzitě. Podkladem pro odpovědné rozhodování jsou založené dlouhodobě provenienční pokusy reagující na měnící se prostředí. Pro borovici lesní jsou u nás jejich výsledky k dispozici již z počátku 50. let minulého století i z pozdějšího období.

Tyto provenienční pokusy vyhodnotili vědci z VÚLHM, v. v. i., útvaru Biologie a šlechtění lesních dřevin, a své výsledky zveřejnili v článku Vyhodnocení růstu proveniencí borovice lesní v Čechách, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 4/2024.

Jejich cílem bylo vyhodnotit variabilitu růstu a kvality proveniencí borovice lesní na čtyřech výzkumných plochách. Výsledky mohou přispět k výběru vhodného osiva v zájmové oblasti, úpravám legislativních předpisů apod. Pomohou i lesníkům vyvarovat se použití nevhodného reprodukčního materiálu.

Pěstování porostů s nevhodnými proveniencemi borovice lesní zvyšuje pravděpodobnost jejich poškození abiotickými (zlomy z těžkého sněhu, polomy z větru atd.) a biotickými (např. klikoroh borový, krasec borový, lýkohub borový a sosnový, lýkožrout vrcholkový, červená sypavka borovic, sypavka borová) činiteli. Naopak používání ověřeného reprodukčního materiál snižuje riziko předčasného rozpadu hospodářského lesa.

Vědci vyhodnotili proměnlivost proveniencí borovice lesní z ČR a SR na čtyřech výzkumných plochách ve středních Čechách (Zelená Bouda č. 47) a v jižních Čechách (Čimelice č. 48, Hůrky č. 74, Kolence č. 75), Jedná se o výsadby založené v roce 1972.

Na výzkumné ploše č. 47 – Zelená Bouda dosahovala nejvyšší průměrné výšky stromů provenience č. 138 – Hradec nad Moravicí, Bor s hodnotou 19,80 m a provenience č. 104 – Konopiště, Neveklov s 19,65 m.

V tloušťkovém růstu vynikala provenience č. 10 – Šaštín, Stráže, Šaštín (1) s průměrnou výčetní tloušťkou 18,45 cm a provenience č. 156 – Znojmo, Čížov s hodnotou 17,85 cm.

Na výzkumné ploše č. 48 – Čimelice dosahovala nejvyšší průměrné výšky stromů provenience č. 144 – Jemnice, Kosová s hodnotou 24,05 m a provenience č. 77 – Strážnice, Vracov s hodnotou 23,50 m.

V tloušťkovém růstu vynikala provenience č. 8 – Stupava, Lozorno s průměrnou výčetní tloušťkou 22,50 cm a provenience č. 156 – Znojmo, Čížov s hodnotou 22,35 cm.

Na výzkumné ploše č. 74 – Hůrky dosahovala nejvyšší průměrné výšky stromů provenience č. 118 – Jaroměřice nad Rokytnou, Radkovice u Hrotovic (2) s hodnotou 20,50 m a provenience č. 159 – Červené Poříčí, Merklín s hodnotou 20,45 m.

V tloušťkovém růstu vynikala provenience č. 118 – Jaroměřice nad Rokytnou, Radkovice u Hrotovic (2) s průměrnou výčetní tloušťkou 22,00 cm a provenience č. 4 – Poprad, Kvetnica s hodnotou 21,93 cm.

Na výzkumné ploše č. 75 – Kolence dosahovala nejvyšší průměrné výšky stromů provenience č. 5 – Povážská Bystrica, Trstie s hodnotou 23,40 m, za ní následovaly provenience č. 84 – Vysoké Chvojno, Poběžovice u Holic a č. 91 – Ruda nad Moravou, Ruda nad Moravou se shodnou hodnotou 21,70 m.

V tloušťkovém růstu vynikala provenience č. 5 – Povážská Bystrica, Trstie s mediánovou výčetní tloušťkou 29,90 cm a provenience č. 80 – Chlumec nad Cidlinou, Kladruby (1) s hodnotou 27,43 cm.

V závěru vědci konstatují:

Vyhodnocení provenienčního pokusu proveniencí borovice lesní na čtyřech výzkumných plochách vysazených v roce 1972 potvrzuje širokou ekovalenci dřeviny, i když růstové schopnosti proveniencí byly na jednotlivých stanovištích různé. Velký rozptyl v růstových charakteristikách proveniencí nespecifikuje vhodnost konkrétního reprodukčního materiálu pro danou oblast.

Při vyhodnocení ověřovacích ploch borovice lesní v Čechách se projevily zhoršené růstové schopnosti u většiny slovenských proveniencí. Je proto nutné otestovat více proveniencí z větší oblasti areálu borovice lesní pro získání možnosti využití širšího množství reprodukčního materiálu dřeviny v našich podmínkách.

Z dlouhodobého hlediska vědci doporučují založit další provenienční pokusy s novým reprodukčním materiálem pro posouzení vhodnosti jeho použití v měnících se přírodních podmínkách.

Článek byl zpracován při řešení výzkumného projektu NAZV QK22020062.

Článek Vyhodnocení růstu proveniencí borovice lesní v Čechách je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2024/01/710.pdf

VÚLHM, foto Jan Řezáč