8.1.2017 11.46, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace, Přehrady a vodní díla
Škrty ministra zemědělství ohrožují zdraví lesů a dostatek vody v krajině
Vláda projedná v pondělí Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který předkládá ministerstvo životního prostředí. Jak ale uvádí ekologický portál enviweb.cz, Ministerstvo zemědělství (MZe) z něj však požaduje vyškrtnout řadu důležitých opatření ve prospěch krajiny.
Konkrétně jde o opatření, která mají ozdravit naše lesy a připravit je na změnu klimatu i ochránit přírodu a lidi před suchem a povodněmi. Ministerstvo životního prostředí přitom už v rámci mezirezortního připomínkového řízení v řadě bodů nátlaku MZe ustoupilo. MŽP například úplně vypustilo návrh snížit maximální povolenou velikost holosečí nebo povinnost správců státních lesů hospodařit přírodě blízkými postupy včetně změny druhové skladby lesů, což by vedlo ke jejich ozdravění a větší odolnosti. Ustoupilo také v důrazu na hospodaření tzv. výběrnými způsoby v lesích, ale MZe nadále žádá, aby se i toto opatření úplně vypustilo. Přitom přírodě blízké lesní hospodaření je výhodné jak pro zdraví lesa, tak i pro státní rozpočet. Zdravé lesy s přirozeným druhovým složením, bez holosečí, přemnožené zvěře a s podílem odumřelého dřeva mají velký potenciál zadržovat vodu v krajině. A jsou nakonec potřebné i pro udržitelnou produkci dřeva.
MZe také požaduje, aby byl adaptační plán založen na stavbě velkých vodních nádrží. Naopak předkladatel MŽP preferuje zvýšení přirozené schopnosti vodních toků a niv zadržovat a poskytovat vodu a teprve jako doplněk realizovat technická opatření. Praxe i moderní vědecké poznatky jasně ukazují, že přírodě blízká opatření jsou účinnější a levnější.
Například poslední tři velké komplexy lužních lesů a luk na Moravě při záplavách v roce 1997 zadržely třikrát víc vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady. Rozsáhlá plocha meandrů, lužních lesů a luk v Chráněné krajinné oblasti Poodří zachytila během záplav v červenci 1997 celkem 89 milionů m3 vody a zmenšila povodňovou vlnu v Ostravě o 100 m3 za sekundu.
MZe také nepochopitelně zcela oponuje plánu na revitalizaci vodních toků, a to i přesto, že mu MŽP již vyšlo vstříc a škrtlo konkrétní údaj o délce toků, které mají být revitalizovány. Přitom je dávno známo, že narovnanými koryty voda protéká s velkou rychlostí do nížin. Během minulého století se délka našich vodních toků snížila o třetinu a tím se zvýšilo nejen riziko povodní ale sucha, neboť voda z krajiny daleko rychleji odtéká. MZe se tak snaží zabránit nápravě špatného vodního režimu.
Adaptační plán by také měl naplnit očekávání téměř tří čtvrtin obyvatel ČR, kteří chtějí chránit naši divočinu. Bohužel sám úřad ministra Richarda Brabce snižuje vlastní ambice a ochranu přírodních procesů ponechává v rovině analýz a prověřování možností bez jasných, konkrétních řešení. Podle Hnutí DUHA mělo MŽP vybrat konkrétní, rozlohou významná území, která reprezentují naši přírodu, a ponechat je svobodnému, nerušenému vývoji přírody. Území s divokou přírodou jsou důležitá pro adaptaci na změnu klimatu. Jen díky územím divokých lesů můžeme sledovat dopady klimatických změn na lesní ekosystém a tím i lépe plánovat udržitelné hospodaření v hospodářských lesích. Bez přirozených lesů nemůžeme ověřit správnost vědeckých modelů, jak příroda reaguje na klimatické změny.
Adaptační plán obsahuje konkrétní návrhy a termíny, co je potřeba v životním prostředí, hospodářství a veřejné správě zlepšit. Schválení škrtů navržených MZe a absence úkolů pro rozšíření divočiny by z něj však udělaly polovičatý dokument, který by ohrozil zdraví naší krajiny a její schopnost reagovat na opakující se sucha či povodně.
Zdroj: www.enviweb.cz (redakčně kráceno), ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová
8.1.2017 11.46, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace, Přehrady a vodní díla