Rybáři a ekologisté z nevládní organizace Arnika budou zjišťovat, jak velká je v řekách a u ryb kontaminace toxickými látkami. Vzorky sedimentů odeberou v létě a na podzim a poté budou zkoumat například množství polybromovaných bifenylů nebo triclosanu, který patří k nejčastěji prokazovaným znečišťujícím látkám ve vzorcích vod.

Nezávislé laboratoře na konci výzkumu určí stupeň znečištění. ČTK o tom informoval mluvčí Arniky Vratislav Vozník.

Vzorky sedimentů a ryb budou odborníci odebírat v řekách tak, aby mohli vyhodnotit vliv konkrétních měst nebo jiných velkých zdrojů na znečištění vody. Rybáři jim poskytnou srovnatelné vzorky ryb, tedy stejné druhy ve zhruba stejném stáří, uvedl koordinátor projektu Voda živá Kamil Repeš.

Organizace chce v rámci projektu Voda živá vyzdvihnout význam vody v životním cyklu a poukázat na chování současného člověka. Pořádat bude na toto téma také soutěž pro základní a střední školy. Výhrou bude zážitkový kurz v Národním parku České Švýcarsko.

Začátkem 90. let byly zejména znečištěné povrchové vody jedním z hlavních problémů životního prostředí Česka. Kontaminace postihla ale i podzemní vody. Kvalita se postupně začala zlepšovat díky nápravě starých ekologických škod. Modernizovaly se i průmyslové výroby, které měly v 80. letech výjimky z dodržování parametrů tehdejšího zákona o vodách.

Množství vypouštěných odpadních vod a koncentrace znečišťujících látek ve vodních tocích se tak stále snižují. Přispívají k tomu i evropské dotace. Podle české informační agentury životního prostředí CENIA se ale zpomalil růst podílu obyvatel připojených na kanalizaci zakončenou čističkou odpadních vod.

Ještě loni nebylo připojeno více než 20 procent obyvatel, což je pod západoevropským průměrem. Přestože znečištění minerálními hnojivy a přípravky na ochranu rostlin v zemědělství meziročně klesá, narůstá význam znečištění látkami, které se obtížně odstraňují. Jde například o fosfáty nebo jiné chemikálie.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto