16. 10. 2018

22.9.2018 7.43, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě

Rudý příliv je nebezpečný i pro člověka

Rudý příliv by mohl mít pro život v oceánech smrtící důsledky, tvrdí ve studii profesor Hans Dam. Připomíná to portál novinky.cz s tím, že podle jeho výzkumu fytoplankton, jenž je v rudém přílivu obsažený, obsahuje nikoliv jeden, ale rovnou dva smrtící jedy. 

Nové studie ukazují, že rudý příliv obsahuje dva druhy jedů, každý z nich je nebezpečný pro jiný druh mořských organismů. Ten první, známý již déle, je schopen zabíjet větší tvory, zatímco ten druhý, nově objevený, zabíjí menší organismy. Podle profesora Dama je to kombinace, která dělá z rudého přílivu „zabijáka oceánů“. Pro lidi sice neznamená žádné přímé nebezpečí, ale protože zabíjí řadu zvířat, která konzumujeme, existuje riziko přenosu. Tyto koncentrace fytoplanktonu jsou schopné života ve slané i sladké vodě, velmi často u pobřeží. Jeho barva se mění, může existovat v červených, zelených i nažloutlých odstínech, ale vyskytuje se i úplně bezbarvá varianta. Jeden z nejhorších přílivů přemnoženého agresivního planktonu zasáhl Novou Anglii roku 2005 – a důsledky byly dramatické zejména pro rybářský průmysl.

Jak ale již před časem napsal český vědec a známý popularizátor vědy Jaroslav Petr na populárně-naučném portálu osel.cz., rudý (nebo také červený) příliv pro člověka i přímo nebezpečný je. Jen pouhé vdechování toxického aerosolu produkovaného fytoplanktonem při procházkách na mořském pobřeží může být podle Petra životu nebezpečné. Někteří prvoci totiž produkují prudké nervové jedy schopné ohrozit i člověka. Nejčastěji se nicméně lidé otráví konzumací škeblí a dalších mořských živočichů. Tito tvorové se živí filtrováním mořské vody. Během „rudých přílivů“ zachytí bezpočet prvoků produkujících neurotoxiny a nahromadí jedy ve svém těle.

Značné zdravotní riziko ale představují i toxiny, které se z vod „rudého přílivu“ dostávají do vzduchu ve formě aerosolů. Ve zvýšené míře se nebezpečné aerosoly vyskytují hlavně při pobřeží, kde se v příbojových vlnách vzniká bohatá vodní tříšť. Vzduch s obsahem neurotoxinů z „rudého přílivu“ ohrožuje zdraví všech lidí, kteří tráví delší čas při pobřeží. K rizikovým skupinám patří například záchranáři na plážích nebo milovníci pravidelných dlouhých procházek po mořském břehu. V oblastech, kde je „rudý příliv“ častý, například kolem Mexického zálivu, se proto při přemnožení fytoplanktonu preventivně měří koncentrace neurotoxinů v ovzduší.

Účinek toxických aerosolů byl vždycky považován za přechodný a krátkodobý. To ale není tak úplně pravda.  Tým amerických vědců vedený Johnem Ramsdellem z Národního úřadu pro oceány a atmosféru odhalil nečekaný, nebezpečný a přitom dlouhodobý účinek vdechnutých toxinů. Nervové jedy zahrnované mezi tzv. brevetoxiny se po vdechnutí v plicích metabolizují. Jejich nebezpečnost tím neklesá. Naopak. Brevetoxiny se mění na molekuly, jež pronikají  do nitra buněk plic a tam se vážou na jejich dědičnou informaci. Tyto látky pak mohou poškozovat DNA a narušovat funkce genů. V konečném důsledku může mít takové poškození dědičné informace za následek nádorové bujení. Zatím není jasné, nakolik jsou buňky plic schopné napravit škody napáchané metabolity z brevetoxinů. Odhad následků komplikuje fakt, že účinek těchto látek přetrvává ještě dlouho poté, co „rudý příliv“ ustoupil, moře se vyčistilo a vše se zdá být v pořádku.

Fytoplankton patří k nejvýznamnějším obyvatelům světových moří a oceánů. Množstvím spotřebovaného oxidu uhličitého se tito mikroskopičtí obyvatelé moří a oceánů vyrovnají zeleným rostlinám ze souší všech kontinentů. Přitom objem veškerého světového fytoplanktonu netvoří nikdy více než 1% objemu všech pozemských organismů. Fytoplankton se zběsile množí a zároveň masově hyne. Obrat všech jeho organismů je děsivě rychlý. Každý týden je veškerý světový fytoplankton kompletně nahrazen novou generací.

Jednotlivé organismy fytoplanktonu od bakterií, přes jednobuněčné řasy až po prvoky nehynou zdaleka jen na nedostatek živin nebo v důsledku nepříznivých vlivů. Nejnovější výzkumy dokazují, že fytoplankton je schopen masové sebevraždy, při které jednotlivé jednobuněčné organismy aktivují sadu vybraných genů a tím samy sebe zničí. Sebevražda fytoplanktonu má klíčový význam pro udržení rovnováhy v mořích. Její smysl přesto není jasný. Podle některých vědců je to způsob ochrany proti virům, kterých jsou v každém kubickém centimetru mořské vody stovky milionů. Většina mořských virů má spadeno právě na fytoplankton.

Zdroj: novinky.cz., www.osel.cz, Naše voda, Marine Biotoxins Program, Center for Coastal Environmental Health and Biomolecular Research ilustrační foto: Flipboard

22.9.2018 7.43, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Statistiky a kauzy

Aktuality

Kalendář

<< Říjen 2018 >>
PÚSČPSN
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Fotoblog

více >

VÝLOV RYBNÍKA ROŽMBERKVÝLOV RYBNÍKA ROŽMBERK
Autor: Nina Havlová

Video dne

více >