Hlavní město Praha přijalo v roce 2019 přelomové usnesení, ve kterém se město dobrovolně zavázalo začít aktivně sledovat a postupně snižovat své přímé i nepřímé emise oxidu uhličitého (CO2).

Město tím oficiálně vyhlásilo svůj klimatický závazek snížit emise CO2 o 45 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 2010 a současně konstatovalo, že odklon od fosilních paliv při výrobě energie, v dopravě a při dalších ekonomických aktivitách města nepovažuje za hrozbu, ale za příležitost postupně transformovat město v ekologicky přátelskou metropoli atraktivní pro život. Náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí Jana Komrsková zdůraznila, že přijetí klimatického plánu se stalo zásadním krokem k tomu, aby se mohla naplnit vize Prahy jako lídra v oblasti udržitelnosti a ochrany klimatu.

„Ve spojení s pitnou a odpadní vodou hrají Pražské vodovody a kanalizace (PVK) a Pražská vodohospodářská společnost klíčovou roli v udržování kvality života a environmentální udržitelnosti v našem městě. Díky moderním technologiím a efektivním postupům přispívají k ochraně našich vodních zdrojů a minimalizaci negativních dopadů na životní prostředí. Vodohospodáři se aktivně podílejí na projektech zlepšení kvality pitné vody a odpadních vod, což je zásadní pro ochranu ekosystémů a zdraví obyvatel. V kontextu klimatického plánu umožňuje vzájemná spolupráce na adaptaci a zvyšování odolnosti proti změnám klimatu lépe reagovat na výzvy spojené s klimatickou změnou. Především v oblasti extrémních povětrnostních jevů, jako jsou přívalové deště či období sucha,“ řekla náměstkyně Komrsková.

Podle radního pro technickou infrastrukturu Michala Hrozy je vize pro budoucí rozvoj Prahy v oblasti infrastruktury velmi ambiciózní a projekty související s vodovody a kanalizací jsou jejím základním kamenem. „Chceme se zaměřit na projekty, které nejenže zlepší kvalitu života našich občanů, ale také posunou Prahu na špici moderních a udržitelných metropolí. Spolupráce s PVK umožňuje implementovat taková inovativní řešení, která zvyšují efektivitu a spolehlivost pražské vodohospodářské infrastruktury. Například využití inteligentních systémů pro monitorování a řízení vodovodní sítě pomáhá rychleji identifikovat a řešit problémy, což minimalizuje výpadky v zásobování pitnou vodou a její ztráty. Jsem velmi rád, že se podařilo tak efektivně sladit strategii Veolia, která pracuje na snížení své environmentální zátěže s klimatickými cíli hlavního města Prahy,“ prohlásil Hroza.

Další část projektů směřuje do snižování energetické náročnosti provozu využitím energetického potenciálu pitné a odpadní vody za pomoci tepelných čerpadel a ploch vodohospodářských areálů pro instalaci fotovoltaických panelů. „Díky nekončící technické inovaci můžeme zajistit, že infrastruktura našeho města bude schopna čelit výzvám 21. století a poskytovat očekávané kvalitní služby obyvatelům Prahy i do budoucna,“ doplnil radní.

Přehled projektů PVK zařazených do jednotlivých sekcí

Sekce 1: Udržitelná energetika a budovy

Instalace FVE

Snížení ztrát pitné vody

Využití energie z kogeneračních jednotek pro provoz a vytápění ÚČOV

Smart metering

V-Tower

Smart Energy

Využití vodojemů jako zásobáren energie

Energetická optimalizace

Pravidla pro využívání teplotního potenciálu pitné a odpadní vody na území HMP

Energocentrum nízkopotenciálního tepla

 

Sekce 2: Udržitelná mobilita

Auta na pohon CNG

Elektromobilita, nabíjecí místa pro elektromotory

Podpora zaměstnanců ve využíváni MHD

 

Sekce 3: Cirkulární ekonomika

Biometan na ÚČOV

Závlahy vyčištěnou odpadní vodou

Vyčištěná odpadní voda pro provozní účely

Čistírenské kaly jako hnojivo

Horizon

 

Sekce 4: Adaptační opatření

SWIM Zajištění provozu protipovodňových zařízení

Environmentální vzdělávání

Mlžení

Zelené střechy

Podpora biodiverzity

Náhradní výsadba stromů

Water Scan Toolbox

Uhlíková stopa v PVK

 

Zajímavosti o biodiverzitě v areálech PVK

Místo vodojemu „Kamýk“ je symbolické; z přírodní památky V Hrobech bylo v roce 2015 ve spolupráci s ČSOP přeneseno zelené seno na vodojem Flora a je to jeden z nejúspěšnějších způsobů výsevů touto metodou v Praze – a zatím také náš nejrozkvetlejší vodojem. Kamýk byl osetý semeny, nasbíranými vloni na přírodní památce V Hrobech – tedy stejným, osivem, kterým byly osety plochy v novém biokoridoru.

Vyzkoušené způsoby údržby (doba, a výška seče, střídání ploch atp.) byly v roce 2021 standardizovány v Metodice údržby zelených ploch. Díky Odboru ochrany prostředí MHMP můžeme od loňského používat tzv. druhově obohacené osivo pro biodiverzitní plochy. (Je to možné proto, že vodohospodářské areály provozujeme – vlastníkem je skrze PVS sále město; tato směs osiva je totiž nekomerční, nelze ji koupit.)

Nyní spravuje PVK 49 tis. m2 druhově pestrých luk.

Druhově pestré porosty (biodiverzitní plochy) jsou trávníky se širokým spektrem vlastností: zvyšují ochranu půdy proti erozi, odolnost na extrémních stanovištích, snižují odpar vody, napomáhají bránit vzniku tepelných ostrovů, snižují i množství pylu, přenášeného větrem.

„Ročně chceme revitalizovat 2 areály. Vzhledem ke skutečnosti, že se vždy jedná o poměrně rozsáhlé a různě členěné území, je pro každý revitalizovaný areál nutné vypracovat návrh řešení (včetně typů úpravy terénu, kácení a náhradní výsadby, speciálního osiva, vyhrazení prostoru pro úly, úprava střechy s možností budoucího umístění solárních panelů atp.). V současné době máme 125 včelstev v 9 areálech,“ uvádí mluvčí PVK Tomáš Mrázek.

PVK, dokumentární foto (vodojem Kamýk červen 2024): Naše voda – Nina Havlová

 

5.6.2024 11.13, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Vodovody a kanalizace, Statistiky a kauzy, Hlavní zprávy