Zajít při sobotní či nedělní procházce s dětmi k řece, k potoku či rybníku, a udělat dobrý skutek krmením ptáků láká mnoho rodičů a zejména dětí. Jak ale připomíná ve své zprávě Komora veterinárních lékařů ČR, i pro krmení ptáků platí některé zásady.

V případě vodních ptáků nedoporučují ornitologové krmit je pečivem, i když ho kachny či labutě nadšeně hltají. A hlavně nekrmit tam, kde již po hladině pluje jídla dost. Krmit je také vhodné zejména, když mrzne – jinak si totiž ptáci snadno přivyknou na přikrmování a ztrácejí motivaci si sami něco nacházet. A čím je tedy krmit? Hodí se různé obilí, hrách, kukuřice, zbytky zeleniny a třeba i vařené brambory. Prodávají se také speciální krmné granule pro vrubozobé ptáky.

V krmítkách jsou osvědčením krmením olejnatá semena, jako je slunečnice, buď čistá, anebo ve směsi, třeba s mákem a jinými semeny, kde však slunečnice převažuje. Dále lze doporučit různé lojové koule, ve kterých jsou zatavena semena. Někoho možná překvapí, že si na nich kromě nejčastějších návštěvníků, tedy sýkor, pochutnávají také vrabci. Krmítka je dobré umísťovat tak, aby nebyla přístupná predátorům a aby do nich nepršelo. Důležité je, aby ozobané lojové koule nezůstávaly ve splasklých plastových síťkách, do kterých by se ptáci mohli zamotat. A když lojem navoněná síťka spadne na zem, může ji pozřít veverka nebo pes, a důsledky mohou být fatální.

Krmítka je ale třeba také sledovat, neboť se kolem nich shromažďuje větší množství ptáků, což znamená i možné riziko přenosu nemocí. Tak se šíří například trichomonóza, které se někdy říká krmítková nemoc, která měla v minulých letech na svědomí podstatný pokles populace zvonků. Pokud se v okolí krmítka najdou nějací mrtví či chřadnoucí ptáci, je třeba krmení přerušit, zhruba  na dva týdny. Více k této nákaze na:

https://www.birdlife.cz/zapojte-se/pomoc-ptakum/prikrmovani/trichomonoza-krmitkova-nakaza/

Zdroj: KVL ČR, ČSO, Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová