16. 8. 2022

Připomínáme: 20 let od povodně na Dyji

Srpnová povodeň, která byla katastrofální zejména pro povodí Vltavy a Labe, zasáhla v rámci územní působnosti Povodí Moravy, s. p. jen povodí Dyje, naopak v povodí Moravy se po tuto dobu vyskytovaly nízké průtoky. Letos v srpnu od katastrofy uplyne dvacet let. 

Vydatné srážky zasáhly území Rakouska v pramenné oblasti Dyje a Českomoravskou vrchovinu. Meteorologická situace na našem a rakouském území způsobila dvě povodňové vlny. První povodňová vlna zasáhla od 7. do 11. 8. zejména vodní toky Dyje, Moravská Dyje a Želetavka, na kterých byly dosaženy 3. SPA a průtoky odpovídající přibližně pětileté povodni.

Při druhé srážkové epizodě nastal velmi rychlý vzestup hladin v důsledku předchozí nasycenosti povodí a vzhledem k trvajícím vysokým vodním stavům ve vodních tocích. V porovnání s první vlnou byly kulminační stavy během druhé vlny značně vyšší, na řece Dyji a jejích přítocích v horní části povodí přesahovaly hodnoty stoletých vod, v povodí Jihlavy byly dosaženy průtoky četností odpovídající dvouleté až dvacetileté povodni. Druhá vlna trvala od 12. do 20. srpna.

Povodeň kulminovala na přítoku do Vranova při průtoku 425 m 3/s. Přičemž pouze dvě povodně z minulého století dosáhly při kulminaci většího průtoku. Byly to povodně v roce 1900 (481 m3/s) a 1909 (466 m3/s). Právě tyto povodně se staly důvodem pro výstavbu VD Vranov coby klíčového protipovodňového opatření sídel na Dyji,“ říká generální ředitel Povodí Moravy, s. p. Václav Gargulák.

Z rozdílu kulminace ve Znojmě a v Hevlíně je zřejmé, že do území podél Dyje natékalo v kritických profilech ve Znojmě, nad Krhovicemi a nad Hevlínem mezi 135 a 155 m3/s. Průtok v profilu nad VD Nové Mlýny byl navíc ovlivněn odtokem do inundace protrženou hrází na pravém břehu u Hrabětic. Celkově se odhaduje, že do záplavového území podél Dyje, mezi VD Znojmo a VD Nové Mlýny, natékalo 15 – 18 mil. m3 vody. To pro představu odpovídá celkovému objemu vodní nádrže Brno.

Evakuace v srpnu 2002 proběhla ve Znojmě a dále v 7 obcích u Dyje. Významnou úlohu sehrálo VD Vranov, které celkem zachytilo 33,6 mil. m3 vody a výrazným způsobem získalo čas pro přípravu opatření a evakuaci ve Znojmě. Rozlivy byly podél celého toku Dyje. Menší rozlivy bez vážnějších škod pak na Jihlavě, Rokytné, Želetavce, Moravské Dyji a Jevišovce,“ shrnuje Gargulák.

V rámci celého území ČR způsobila povodeň škody za 73,3 mld. Kč a vyžádala si 17 lidských životů. Ve srovnání s tímto činily celkové škody v povodí Dyje 423 mil. Kč, z toho škody na vodohospodářském majetku Povodí Moravy dosáhly 349 mil. Kč. Ztráty na lidských životech na území v působnosti Povodí Moravy naštěstí povodeň nepřinesla.

Povodeň v srpnu v 2002 v povodí Dyje v číslech:

  • Celkové škody: 423 mil. Kč
  • Oběti na životech: 0
  • Evakuováno: 8 obcí, 5 578 obyvatel v okresu Znojmo, 2 123 obyvatel v okresu Břeclav
  • VD Vranov zachytilo: 33,6 mil. m3 vody (17 mil. m3 v první vlně, 16,6 mil. v druhé vlně)
  • Objem povodně na VD Vranov dosáhl 156 mil. m3 vody
  • Kulminační průtok na přítoku do VD Vranov: 425 m3/s (odpovídá dvousetleté povodni)
  • Historické povodně na horním toku Dyje: r. 1900 – 481 m3/s, r. 1909 – 466 m3/s, r. 2006 – 490 m3/s

Vliv nádrží na průběh povodně

Během povodně v srpnu 2002 výrazně transformovaly povodňové průtoky vodní nádrže. Největší efekt prokázalo VD Vranov a VD Nové Mlýny. Svoji protipovodňovou účinnost ukázaly vodní nádrže ve správě Povodí Moravy například i během posledních povodní na podzim v roce 2020, kdy zachytily celkem 33,6 mil. m³ vody. To je pro představu množství, které by dvakrát zaplnilo brněnskou přehradní nádrž.

VD Vranov

Vodní dílo Vranov dokázalo transformovat dvě po sobě jdoucí povodňové vlny z hodnoty kulminačního přítoku 425 m3/s na maximální odtok 364 m3/s. Hladina tak dosáhla až historicky nejvyšší úrovně v nádrži, a to 39 cm pod max. hladinu. Maximální výška nad pevnou přepadovou hranou bezpečnostního přelivu byla 1 metr. Tento mimořádný zatěžovací stav nebyl v dosavadní historii tohoto vodního díla zaznamenán. Pro povodňovou ochranu na řece Dyji pod VD Vranov bylo významné snížení průtoku v kulminaci o cca 60 m 3/s, zmenšení objemu 2. povodňové vlny zadržením 16,6 mil. m3 vody v nádrži a udržení neškodného průtoku v Dyji 240 m3/s až do 14. 8. – takto získaný časový posun významně ovlivnil přípravu protipovodňových opatření na Dyji, včetně evakuací.

VD Znojmo

Přítok byl v kulminaci 379 m3/s, odtok v kulminaci byl rovněž 379 m3/s. Pro vlastní průběh povodně nemá VD Znojmo za větších povodní prakticky žádný vliv, neboť jeho primárními funkcemi je vyrovnávání průtoků z VD Vranov a zdroj vody pro vodárenské účely (neovladatelný retenční prostor pouze 0,740 mil. m3). Také hladina na VD Znojmo dosáhla dosud nezaznamenaného stavu: o 44 cm výš než je max. hladina, což je jen o 16 cm níž než hrana mostovky přelivu. Koruna hráze byla proto preventivně zpevněna pytli s pískem. Situace byla komplikována velkým množstvím vyvrácených stromů připlavených z oblasti Národního parku Podyjí, které ucpávaly průtočný profil přelivu.

VD Nové Mlýny

Významně přispěly ke zvládnutí povodňové situace a ovlivnění režimu odtoků pod vodním dílem. Retenční význam nádrží se prokázal i ve vztahu k řece Moravě, s pozitivním vlivem na území Slovenské republiky (z důvodů povodňové situace na Slovensku v oblasti Dunaje se zpětným zatápěním oblasti na soutoku Moravy a Dunaje byl na základě žádosti slovenské strany snížen odtok).

Díky významu vodních nádrží při zvládání povodní se také investice do protipovodňových opatření zaměřily na zvýšení bezpečnosti vodních děl. Funkční objekty vodních děl dle moderních požadavků musí převést kontrolní povodňovou vlnu až na úrovni desetitisícileté povodňové vlny. Přísná kritéria se netýkají pouze nových přehrad, ale uplatňují se také při rekonstrukcích současných vodních děl,“ vysvětluje Gargulák. Rekonstrukcemi prošla vodní díla Mostiště, Karolinka, Koryčany, Fryšták, Bystřička, Vranov, Opatovice a Boskovice. V současnosti probíhá rekonstrukce na VD Plumlov a VD Letovice, na Povodí Moravy modernizuje funkční objekty.

Situace v obcích

Kritická situace byla v obci Hevlín. Západně a jižně od obce se vytvořilo jezero z rozlité vody, které bylo odhadnuto plošně na 1700 ha a podmáčení pozemků v této oblasti trvalo ještě dlouho po povodni. Situaci řešil krizový štáb okresu Znojmo a krizový štáb obce. Zasahoval zde HZS, Armáda ČR a dobrovolní hasiči a rovněž hasiči z rakouského Laa an der Thaya. Příčinou rozlivu bylo přelití levobřežní hráze Dyje nad Hevlínem v místě nazývaném U pevností.

Další kritická situace byla u obce Novosedly, kde se rovněž vytvořilo jezero a problém byl v nedostatečném odtoku z území. Zde řídila situaci Okresní povodňová komise Břeclav, resp. krizový štáb okresu. Plocha rozlivu byla odhadnuta na 450 ha. Objem vody v rozlivu v úseku Nový Přerov – Novosedly byl odhadnut na 6 mil.m3.

Na území okresu Znojmo bylo evakuováno celkem 5 578 obyvatel, z toho 800 obyvatel z Hevlína (14. 8. 2002 ve 20:00 hodin byla nařízena evakuace obce Hevlín, kterou zabezpečoval starosta obce v součinnost s krizovým štábem obce. 16. 8. 2002 v 10:00 hodin byla ukončena evakuace obce Hevlín a obyvatelé obce se mohli vrátit zpět do svých domovů.)

Na území okresu Břeclav bylo evakuováno celkem 2 123 obyvatel, z toho 1 090 obyvatel Novosedel.

Závěr k rozlivům na Dyji:

  • V obcích pod Znojmem se pomocí zabezpečovacích opatření podařilo většinu zástavby ochránit před zaplavením (Hevlín, Novosedly, Nový Přerov).
  • V některých případech se nenaplnily obavy z většího zaplavení (Strachotice, Slup) – pravděpodobně díky rozlivům, které dost významně snížily povodňovou vlnu.
  • V případech rozlivů u obcí Hevlín a Novosedly se podařilo kritickou situaci zvládnout zabezpečovacími opatřeními a nedošlo k zaplavení obcí.

Povodňová služba

Vodohospodářský dispečink Povodí Moravy v obou povodňových vlnách zajišťoval nepřetržitou povodňovou službu a v rámci ní byly plněny povinnosti hlásné služby. Nepřetržitý chod dispečinku zajišťovalo 6 dispečerů. Ti sledovali stavy v síti vodoměrných stanic na vodních tocích a na přehradách, které jsou vybaveny automatickými přenosy dat. Sledovali 18 automatických vodoměrných stanic na tocích a 5 stanic na přehradách (Vranov, Znojmo, Vír, Brno, Mostiště). Informace byly doplňovány pravidelnými hlášeními hrázných z přehrad Landštejn, Nová Říše, Hubenov.

Průběžně byly dispečinkem o situaci informovány všechny dotčené okresní úřady a jejich povodňové komise. Operativní zprávy z povodňové situace byly předávány Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí, úřadům Jihomoravského kraje, kraje Vysočina, Jihočeského kraje, slovenské i rakouské straně.

Kromě toho byly informace z hlásných profilů povodňové služby uváděny na internetové stránce www.povodí.cz kde byly rovněž zveřejňovány všechny dispečinkem vydávané operativní zprávy k situaci. Nepřetržitá služba na pracovišti dispečinku byla ukončena v pondělí 20. 8. 2002. 

Odstraňování povodňových škod

Odstraňování následků škod po povodni zahájilo Ministerstvo zemědělství ještě v roce 2002. Celkově do roku 2005 Povodí Moravy realizovalo 46 investiční akcí a oprav za 288 mil. Kč. Mezi nejvýznamnější patří rekonstrukce koryta Jihlávky v Jihlavě, stabilizace břehů Jihlavy v Přibicích, oprava stavební a technologické části VD Vranov či zajištění stability hrází podél Dyje u Břeclavi.    

Protipovodňová opatření

Bezprostředně po povodni byla spolu s odstraňováním povodňových škod zahájena také příprava a realizace preventivních protipovodňových opatření v povodí Dyje. Povodně v srpnu 2002 představují důležitý mezník a odstartovaly výstavbu řady protipovodňových opatření. Další opatření vznikla v důsledku zkušeností s povodněmi v letech 2006 a 2010. Řada plánů na výstavbu protipovodňových opatření však vycházela již ze zkušeností s povodní v roce 1997.

Od povodní z roku 1997 byla na území Jihomoravského kraje ve spolupráci s městy a obcemi realizována řada významných a rozsáhlých protipovodňových opatření a desítky dalších úprav a staveb. Mezi nejvýznamnější patří realizace protipovodňové ochrany Třebíče, Svitav, Břeclavi, Židlochovic či Pohořelic. Mezi velmi významná opatření na Znojemsku pak patří stavební úpravy na kanalizaci v ulicích Melkusova a Krapkova přímo ve Znojmě a rekonstrukce hrází VD Vranov a VD Znojmo. Samotná obec Novosedly je od povodní 2002 chráněna stavidlem hrázové propusti a protipovodňový účinek mají také nově dokončená revitalizační opatření na Baštýnském potoce.

V současnosti probíhá stavba další etapy PPO města Břeclav a také byla zahájena výstavba protipovodňových opatření města Brna.

Od roku 1999, kdy odstartovala tzv. nultá etapa výstavby protipovodňových opatření, do roku 2018 investoval stát do protipovodňových staveb prostřednictvím Povodí Moravy 4,7 mld. korun. K tomu je třeba připočíst další 1,1 mld. korun, která je rozplánována na výstavbu protipovodňových opatření v rámci probíhající IV. etapy dotačního programu Podpora prevence před povodněmi,“ vypočítává Václav Gargulák (etapa 0: 184 mil. Kč, etapa 1: 1367 mil. Kč, etapa 2: 1770 mil. Kč, etapa 3 – 1400 mil. Kč, etapa IV – 1100 mil. Kč). Prostředky poskytlo Ministerstvo zemědělství v rámci programu Podpora prevence před povodněmi. 

Realizovaná PPO v povodí Dyje:

Jihlava, Třebíč, PPO 2004 2005
Svitava, Svitavy PPO II.etapa 2004 2005
Svitava, Rájec – Jestřebí, poldr (jen PD k ÚŘ)    
VD Znojmo, rekonstrukce hráze 2005 2006
Svratka, Židlochovice – PPO 2006 2007
Litava, Slavkov u Brna – zvýšení kapacity koryta 2006 2007
Svitava, Spešov – ochranné hráze 2010 2010
Svitava, Blansko, úprava koryta 2009 2009
Svitava, Letovice – zvýšení kapacity koryta 2010 2011
Svratka, Unčín – zvýšení kapacity koryta 2012 2013
Protipovodňová opatření v k. ú. Pravlov 2012 2013
Jihlava, Třebíč – zvýšení kapacity koryta II. etapa – stavební část 2010 2012
PPO v Rájci – Jestřebí 2011 2011
Znojmo, stavební úpravy na kanalizaci Melkusova – Krapkova 2011 2013
Slavkov u Brna – protipovodňová ochrana města 2011 2012
Zkapacitnění koryta potoka Pstruhovec 2011 2011
Protipovodňová opatření města Velké Meziříčí 2012 2013
Protipovodňová opatření města Pohořelice 2 016 2019
Svitava, Svitavy – zvýšení kapacity koryta III. etapa 2 016 2018
VD Boskovice – rekonstrukce vodního díla – zvýšení bezpečnosti za povodní 2 017 2019

 

Přírodě blízká protipovodňová opatření

Samotnou kapitolou jsou pak tzv. přírodě blízká protipovodňová opatření. Ta sice nemají tak vysokou účinnost proti rozsáhlým ničivým povodním, ale mají příznivý vliv při průchodu četnějších povodní a jejich význam pro zpřírodnění vodních toků je nezpochybnitelný zejména v období klimatické změny. Smyslem těchto opatření není primárně chránit zdraví a majetek obyvatel, ale zajistit přirozený rozliv na místech, kde to krajina umožňuje. Svým efektem doplňují technická opatření na vodních tocích,“ vysvětluje přínos opatření v krajině Gargulák.

Takovými opatřeními realizovanými Povodím Moravy v povodí Dyje je např. revitalizace Baštýnského potoka u Novosedel, v rámci které vzniklo retenční území pro rozliv a zachycení povodňových průtoků, revitalizace Trkmanky u Velkých Pavlovic, revitalizace Knínického potoka či napojení odstavených ramen Dyje. 

Závěrem

V obcích pod Znojmem se pomocí zabezpečovacích opatření podařilo většinu zástavby ochránit před zaplavením. Důležitou úlohu při zvládnutí povodně sehrála vodní nádrž Vranov, která významně snížila kulminační průtok, zmenšila objem povodňové vlny a poskytla čas na přípravu opatření včetně evakuací.

Příprava a výstavba protipovodňových opatření probíhá dodnes. Stoprocentní ochrana před povodněmi neexistuje a existovat nikdy nebude. Nejspolehlivější ochranou je respektování záplavových území a vnímání vody jako přírodního živlu, který nelze spolehlivě zkrotit.

Účinnost protipovodňových opatření a systému varování před povodněmi byla po roce 2002 prověřena několikrát, např. v letech 2006, 2009, 2010 či naposledy v říjnu 2020. „Hrozba povodní je aktuální i v době, kdy velký problém představuje sucho. Jedná se o druhý hydrologický extrém a dle předpovědí klimatologů se s oběma extrémy budeme do budoucna setkávat v četnější míře. Suchá období budou střídána prudkými přívalovými srážkami, které mohou způsobovat záplavy. Je proto potřeba velmi komplexně uvažovat nad výstavbou protipovodňových opatření, kdy musíme chytře kombinovat technická opatření, která chrání majetek a zdraví obyvatel v zastavěných sídlech, s adaptačními opatřeními v krajině, která umožňují rozlivy a zadržení vody v krajině,“ dodává Gargulák.

Zdroj a foto: PM

5.8.2022 12.34, Rubrika: Prevence povodní, voda v krajině, Hlavní zprávy

Aktuality

Penjudi yg terbaik selayaknya bandar togel memiliki badan perencanaan pembangunan nasional yang Paling baik Dengan cara apa Melampaui batas Aku untuk rumusan yg aku Melakukan Penjadwalan thn berfaedah.

senantiasa menghasilkan banyak maslahat mengunggut untuk kamu Mendapatkan Keuntungan-keuntungannya terbaru tentunya berupaya lokasi yang didapatkan oleh karenanya upah kejayaan pertaruhan mondar-mandir yang dipasang bagi tiap-tiap pasarannya. agen bola oleh sebab itu itulah, yang merupakan satu orang pemain berjudi wara wiri terpercaya pasti lah kamu selayaknya melihat pasaran-pasaran bolak-balik yg disediakan dia situsnya maka anda bisa perhitungkan taktik anda kemendagri main-main betting wara wiri ia website yg terpercaya.

VRACÍME VODU LESU

Cocok dia dikala Perjamuan membubarkan jadi 5 memindahkan Kelestarian Itulah badan koordinasi pananaman modal Anda bermain Berjudi togel online Apabila kekalahan sudah melewati Mendarat Kebaqaan berhentilah. Penjudi yg terbaik dapat mengontrol Ia thn penambahan saatnya pergi.

Fotoblog

více >

ÚPRAVA KORYTA BOTIČE V ZÁBĚHLICÍCHÚPRAVA KORYTA BOTIČE V ZÁBĚHLICÍCH
Autor: Nina Havlová

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

<< Srpen 2022 >>
PÚSČPSN
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4