Tato investice byla dlouhodobě připravována v souladu s rozvojem plavby a koncepcí vodní dopravy. Zcela jednoznačně se jedná o veřejný zájem, protože Vltava je v tomto úseku sledovanou, dopravně významnou vodní cestou.

Úvodem je třeba zmínit, že dříve něž bylo získáno společné povolení, a dříve, než byla podána odvolání pražského magistrátu, Prahy 5, Prahy 1 a spolků, bylo v roce 2016 podepsáno memorandum o spolupráci Prahy 1, Státní plavební správy a Povodí Vltavy, ve kterém bylo mimo jiné uvedeno, že Praha 1 poskytne součinnost a souhlas s výstavbou plavební komory a že chce situaci neutěšeného lodního provozu řešit. Po změně politického zastoupení na Praze 1 a Hlavním městě Praha bylo toto memorandum panem starostou Čižinským vypovězeno.

Ve vnitřní Praze dochází k vysoké koncentraci plavidel. U stávající plavební komory Praha-Staré město, která je nejvytíženější plavební komorou nejen u nás, ale i ve střední Evropě, je třeba čekat na proplavení k překonání spádu hladin na jezech, a dochází tak k neúnosnému hromadění čekajících plavidel zejména v historickém prostoru hlavního města, v úseku mezi plavební komorou a Karlovým mostem.

Výstavbou a zprovozněním druhé plavební komory dojde ke zrychlení proplavování a tím ke zkrácení čekacích lhůt na proplavení. To bude mít zcela jednoznačně pozitivní efekt. Zvýší se totiž bezpečnost provozu na řece a zkrátí se doba čekání na proplavení. Hlavně velká plavidla nebudou muset čekat dlouhou dobu před plavební komorou se zapnutými motory nebo kroužit v prostoru mezi plavební komorou a Karlovým mostem. Bude také možné přesunout, především ve večerních hodinách, proplavování plavidel do nové plavební komory a tím tak bude proplavování probíhat dále od obytné části nábřeží. Zcela logicky tak dojde i ke snížení dosavadní zátěže emisí zplodin a hlukem.

Dalším významným přínosem nové plavební komory je její zapojení do ochrany před povodněmi. V případě povodní, kdy se plavidla musí v nejkratší možné době přemístit do ochranných přístavů, napomůže urychlit přesun plavidel do ochranného přístavu Praha – Smíchov. Dále bude při povodních nová plavební komora průtočná otevřením horních vrat, a tak nedojde k tvorbě žádných peřejí ani k negativnímu ovlivnění okolních ostrovů.

Je na místě dodat, že z důvodu návaznosti na stávající plavební podmínky je velikost plánované plavební komory stejná, jako je plavební komora Mánes. Opravy a rekonstrukce stávající plavební komory probíhají průběžně. Při náročnějších akcích, při kterých je nutná její odstávka, by druhá plavební komora umožňovala zachování plavby bez nutnosti přerušení proplavování.

Výstavba nové plavební komory by umožnila rychlejší proplavení malých rekreačních a sportovních plavidel, které za stávající situace nejsou schopny bez dlouhého čekání proplout přes plavební komoru Praha – Staré město.

Závěrem lze konstatovat, že rozhodnutí MZe bere státní podnik Povodí Vltavy na vědomí. Státní podnik Povodí Vltavy zároveň vyjadřuje podiv nad tím, že orgány památkové péče vydaly v této věci dvě zcela protichůdná stanoviska: Nejprve Odbor památkové péče Magistrátu hl. MP vydal dne 21.11.2018 kladné stanovisko ke stavbě plavební komory, které bylo ještě podpořeno kladným vyjádřením Národního památkového ústavu ze dne 9.10.2018, přičemž Ministerstvo kultury vydalo následně 10. 3. 2020 zamítavé stanovisko s tím, že v původním stanovisku NPÚ nebylo dostatečně uplatněno Nařízení vlády č. 66/1971 Sb. o památkové rezervaci hl. m. Praze. Blíže se však k těmto protichůdným stanoviskům nebudeme vyjadřovat.

Považujeme ještě za potřebné sdělit, že v rámci aktivit Hlavního města Prahy byla v roce 2023 obnovena činnost „Komise RHMP pro vodní dopravu“. Mnohé představy a plánované aktivity města kolem Vltavy, které zazněly na jednání této komise, nebude možné dále rozvíjet, pokud nebude tato nová plavební komora vybudována. Je třeba vzít také v úvahu, že stávající plavební komora proplaví ročně až 28 tisíc plavidel. Stát investoval do zvýšení parametrů Vltavské vodní cesty, která je splavná až do Českých Budějovic. Pro rekreační plavbu je možné využít úsek Vltavy z Českých Budějovic do Mělníka a dále po Labi až do Hamburku a obráceně. Nelze se tedy domnívat, že plavba nebude dále využívána a rozvíjena. Hlavní město Praha, Praha 5, Praha 1 a spolky které podaly odvolání tím způsobily, že v centru Prahy bude neustále „úzké hrdlo“ plavby, které výhledově bude situaci v plynulosti plavby a jevy popisované odvolateli zhoršovat. Názory na novou plavební komoru se tedy mění ve vazbě na změny politického zastoupení městských částí a Hlavního města Prahy a nereflektují její skutečné přínosy pro Prahu.

Zdroj a vizualizace dotčené plavební komory: Povodí Vltavy