Poslanci budou zřejmě jednat o růstu poplatků za odběr podzemní vody. Zatímco v současnosti jsou už dvě desetiletí pevně dané zákonem, od roku 2026 by se postupně zvyšovaly a od roku 2029 by se odvíjely od cen odběru povrchové vody.

Předpokládá to pozměňovací návrh k takzvané havarijní novele vodního zákona, který podal Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Vládní předloha má snížit rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. „Primárně jde o narovnání nespravedlnosti, kdy polovina obyvatel i část průmyslu platí i několikanásobek za odběr povrchové vody. Tím vzniká velká motivace ji nepoužívat a opatřit si podzemní zdroj,“ řekl ČTK Bělobrádek.

Cena vodného z veřejných vodovodů v místech, kde se využívá podzemní voda, by se kvůli růstu poplatku zvyšovala podle důvodové zprávy o zhruba 120 korun na osobu a rok. Z ekonomických důvodů by se podzemní voda přestala využívat v průmyslu a v zemědělství, vyplývá ve zdůvodnění. Poplatky by se podle materiálu nadále netýkaly menších odběrů vody do 6000 metrů krychlových za rok, tedy například z individuálních studní. „Rodinných domů se dorovnání poplatku nedotkne,“ zdůraznil Bělobrádek.

Výnos z poplatku by od roku 2029 vzrostl podle zdůvodnění na 2,5 miliardy až tři miliardy korun ročně z nynějších asi 780 milionů korun za rok. „Vybrané peníze jsou účelově vázané a musí být použity pouze na reinvestice zejména do vodovodů a kanalizací prostřednictvím krajských rozpočtů a Státního fondu životního prostředí,“ podotkl poslanec.

Poplatek za podzemní vodu nyní činí dvě koruny za metr krychlový pro zásobování pitnou vodou a tři koruny za metr krychlový, pokud je tato voda využívána jinak. Průměrný poplatek za odběr povrchové vody podle důvodové zprávy představoval před dvěma lety asi 6,5 koruny za metr krychlový. „Nižší poplatek za odebrané množství podzemní vody než cena za odběr povrchové vody způsobuje velký tlak na podzemní vody, a ne výjimečně též drancování jejích zdrojů, jelikož nízký poplatek nemotivuje odběratele odebírat z povrchových vodních zdrojů, které se podstatně rychleji obnovují, respektive k úsporám,“ stojí ve zdůvodnění.

V přechodném období od roku 2026 do roku 2028 by měl poplatek za podzemní vodu růst podle návrhu o 1,1 koruny za metr krychlový v případě zásobování pitnou vodou a o 1,4 koruny za metr krychlový v případě využití této vody pro jiné účely. Od roku 2029 by se poplatek za podzemní vodu vypočítával z mediánu cen povrchové vody vždy v předchozí roce. V roce 2029 by poplatek za odebranou podzemní vodu určenou pro zásobování obyvatel činil podle odhadu předkladatele 8,5 koruny za metr krychlový, v ostatních případech 10,5 koruny za metr krychlový.

Vládní havarijní novela obsahuje mimo jiné plán zmapování všech výpustí odpadních vod, jasné rozdělení úkolů mezi instituce a až pětinásobné zvýšení sankcí. Změna zákona reaguje na havárii, která v září 2020 zničila život na kilometrech toku řeky Bečvy.

ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová