K Padrťským rybníkům v Brdech se vrátil dobytek. Pastva pomáhá zachovat zdejší bezlesí, které by bez lidské péče zarostlo náletovými dřevinami, zejména břízou a olší, a expanzivní třtinou křovištní. Uvedla to Agentura ochrany přírody a krajiny.

Ty  postupně vytlačují květnaté trávníky, vřesoviště a slaniště, které jsou součástí nejcennější části CHKO Brdy – I. a II. zóny.  Pastvu jalovic na dvaceti hektarech se Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, Správě CHKO Brdy podařilo zajistit díky spolupráci s Vojenskými lesy a statky a místním hospodářem. Hrazena je z Programu péče o krajinu.

„V okolí Padrťských rybníků leželo před šedesáti lety několik obcí a hospodařili tu místní sedláci. Po vzniku vojenského prostoru zde byla tanková střelnice a bezlesí pomáhal udržovat vojenský výcvik. Vzhledem k zatížení municí, bodovému podmáčení, nerovnostem terénu a velké ploše nepřichází nyní v úvahu jiná péče o bezlesí než pastva. Ruční kosení by bylo příliš drahé,“  vysvětluje  Bohumil Fišer z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Brdy.

O likvidaci obcí Padrť, Kolvín, Přední a Zadní Záběhlá bylo kvůli rozšíření Vojenského výcvikového prostoru Brdy rozhodnuto v roce 1952. Ještě dnes jsou na některých místech patrné základy původních stavení. Vojenský výcvik tu skončil před dvaceti lety a krajina začala zarůstat. To nesvědčí květnatým trávníkům, vřesovištím, slaništím a řadě vzácných druhů rostlin, například  všivci lesnímu, kosatci sibiřskému či ostřici Hartmanově. Drobná narušení půdy při pastvě prospějí i hmyzu.

Zdroj a foto: AOPK