Přestože je v současné době oproti minulosti mnohem více zeleně ve městech, nemusí mít zejména plošná zeleň takový pozitivní přínos pro životní prostředí, jaký se od něj očekává.

„Tlak na závazný podíl plošné zeleně v urbanistických projektech vede k nesprávným výsledkům,“ zdůraznil ve své prezentaci v rámci konference „Příjemné a odolné město“, při  vyhlášení letošního třetího ročníku soutěže Adapterra Awards, architekt a urbanista ateliéru Jakub Cígler Architekti Peter Bednár.

Tabulkové cíle zeleně podle něj nepřispívají k tomu, co má být jejich základním smyslem – tedy lepší a zelenější město. Výsledkem je, že trávníkovým plochám musí ustoupit řada budov, a města se pak rozrůstají do šířky na úkor skutečně přirozené zeleně v krajině. Podle stávajících doporučení by přitom měla v každém stavebním záměru tvořit 30 procent ploch zeleň, rozhodujíc ale je, o jakou zeleň jde. Důležitější než nízko sečené rozsáhlé plochy trávníků je přitom podle Bednára takzvaná vertikální zeleň, což jsou především vzrostlé stromy, které mimo jiné ochlazují lokální mikroklima a jsou trvalejšího rázu. Důležité také je, že do městské zeleně není započítána voda, respektive drobné vodní plochy ve městech.

„Cestou k lepší městské zeleni by měla být flexibilnější pravidla, která odpovídají kontextu stavby, ne pouze abstraktivnímu tabulkovému požadavku,“ uvádí se v anotaci k uvedené prezentaci. Více si můžete poslechnout v následujícím krátkém videorozhovoru, který najdete na youtubu účtu portálu Naše voda nebo v rubrice „Videoreportáž“ na home page tohoto portálu:

https://www.youtube.com/watch?v=CSfKQkQq7-w

Naše voda, foto a videorozhovor Naše voda – Nina Havlová