Obojživelníci a plazi patří mezi nejvíce zranitelné živočichy oteplováním planety. Vyplývá to z rozsáhlé studie vědců z Queen’s University Belfast a Tel Aviv University v Izraeli, jejímž cílem byl výzkum vlivů na délku života obratlovců žijících na Zemi.

Teorie „míry života“ byla dlouho přijímána jako vysvětlení toho, proč organismy stárnou. Podle této teorie platí, že čím rychlejší je metabolická rychlost, tím kratší je životnost. Toto je vysvětlení, proč někteří obratlovci, jako jsou žáby, mohou žít jen několik měsíců, zatímco jiní, jako jsou velryby a želvy, mohou žít po staletí. Více než 100 let přitom nebyla tato teorie testována v globálním měřítku u všech suchozemských obratlovců, dosavadní výzkumy se soustředily pouze na omezený okruh organismů. Vědci z Queen’s University a Tel Aviv University ale analyzovali data z více než 4 100 druhů suchozemských obratlovců z celé planety. Podle nich ale „míra života“ rychlost stárnutí neovlivňuje.

Daniel Pincheira-Donoso, spoluautor a přednášející Evoluce a Makroekologie na Fakultě biologických věd na Queen’s University Belfast, vysvětluje: „Naše zjištění mohou mít kritické důsledky pro naše pochopení faktorů, které přispívají k vyhynutí, zejména v moderní době, kdy čelíme celosvětovému úbytku biologické rozmanitosti, přičemž jsou zvláště ohrožena chladnokrevná zvířata. Nyní víme, že očekávaná životnost chladnokrevných obratlovců souvisí s teplotami prostředí, a lze očekávat, že se jejich životnost dále sníží, protože teploty budou v důsledku globálního oteplování dále stoupat. “

Také podle Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN jsou obojživelníci v průměru nejohroženější skupinou. Ohrožen je téměř jeden z pěti světově odhadovaných 10 000 druhů ještěrek, hadů, želv, krokodýlů a dalších plazů.

Podrobné výsledky studie budou zveřejněny dnes v Global Ecology and Biogeography.

Zdroj a foto:  Queen’s University Belfast