11.6.2019 13.24, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě
Ornitologové zjišťují hnízdiště břehule říční
Česká společnost ornitologická (ČSO) chce za pomoci dobrovolníků zjistit, kde se dnes v Česku daří břehulím říčním. Informovala o tom dnes koordinátorka projektu Pískovny pro břehule Gabriela Dobruská z ČSO.
Břehule říční, drobní nenápadní ptáci podobní vlaštovkám, dříve hnízdily ve strmých říčních březích pravidelně obnovovaných povodněmi. Regulací řek a zpevňováním břehů o přirozená hnízdiště přišly, dokázaly se ale přizpůsobit a k hloubení hnízdních nor začaly využívat především pískovny. Břehule měří sice jenom 12 centimetrů, dokáže si ale vyhrabat hnízdní noru hlubokou až metr. Dříve hnízdila výhradně ve stěnách řek, nyní především v pískovnách. „Pískovna, ve které probíhá těžba, se neustále mění. Vznikají tu nové biotopy, které jsou jinde v krajině vzácností – místa bez vegetace, obnažené svislé břehy a místy dokonce i periodické tůňky. Pokud těžební společnost načasuje těžbu tak, aby břehule mohly každým rokem úspěšně vyhnízdit, může vzniknout kolonie břehulí až o stovkách párů,“ říká Dobruská.
ČSO chce v novém programu občanské vědy zmapovat hnízdiště břehulí a zjistit o těchto nenápadných ptácích víc. „Kromě pískoven si k hnízdění vybírají například i hromady zeminy na staveništích, mostní zdivo v centrech měst a stěny říčních náplavek. Na takových místech se ale často dostávají do střetu s lidmi a jejich činností,“vysvětluje Dobruská. Dodává, že hnízdiště v aktivních velkých pískovnách jsou už často monitorována. „V těch menších a neaktivních ale mohou být kolonie břehulí nenápadné a pro nás zatím neznámé. Proto uvítáme informace o každém pozorování těchto ptáků i o případném ohrožení dané kolonie. Největší úsilí veřejnosti budeme potřebovat ke konci června a v červenci, kdy budou vyletovat mláďata,“ upozorňuje Dobruská.
Břehule se, stejně jako její příbuzné vlaštovka a jiřička, živí hmyzem. „Pátrat po břehulích tak mohou dobrovolníci i mezi ptáky létajícími nad řekou. To nám napoví, zda v okolí může být kolonie. Oproti vlaštovkám a jiřičkám má břehule hnědavý odstín. Stejně jako jiřička má krátký ocas, ale chybí jí bílý kostřec, tedy místo nad ocasem. Pod krkem má tmavý pásek,“ jmenuje Dobruská hlavní rysy.
Údaje z pozorování mohou pozorovatelé vkládat do faunistické databáze na birds.cz. „Oceníme také fotografie z lokalit. Čím více údajů se nám podaří získat, tím přesnější znalosti o výskytu a populačních trendech tohoto druhu získáme,“ říká Dobruská.
Podrobnou metodiku najdou zájemci na webu: https://www.birdlife.cz/vyzva-ke-sledovani-kolonii-brehuli/
ČSO, foto (Břehule říční) Jiří Bohdal (naturfoto.cz)
11.6.2019 13.24, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Rybářství a rybníkářství, Statistiky a kauzyAktuality

SVĚTOVÝ DEN VODY 2025: SmVaK Ostrava zpřístupní největší úpravny vody
Akt. 7.2.2025 9.33Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Vodovody a kanalizace