13. 7. 2020

“Ohrožující” stromy na sousedním pozemku a možnosti jejich (legálního) pokácení

Stromy na hranicích pozemku jsou častým jablkem sváru mezi sousedy. Jak postupovat v případech, kdy sám vlastník dojde k závěru o nutnosti pokácení stromu na svém pozemku a v situaci, kdy dochází mezi sousedícími vlastníky ke sporu, před časem rozebral portál enviprofi.cz.

Úvodem je třeba odlišit kácení stromů od „pouhého” prořezání kořenů a větví zasahujících na sousední pozemek. Ořez větví totiž není veřejnoprávní úpravou nikterak ošetřen. Dochází-li tedy v tomto ohledu k nežádoucímu zásahu do sousedových práv a s vlastníkem pozemku, na kterém se strom nachází, není možné nalézt shodu, lze postupovat toliko cestou soukromoprávní, tedy soudní. Relevantní úpravu obsahuje občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), který v § 1016 odst. 2 a 3 říká, že neodstraní-li vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu tyto škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu, smí je soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit sám. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení. Pro úplnost je třeba zdůraznit, že plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek – nejedná-li se o pozemek, který je veřejným statkem – náleží vlastníkovi sousedního pozemku (§ 1016 odst. 1občanského zákoníku).

U samotného kácení stromů je třeba odlišit situaci, kdy je vlastník pozemku, na kterém se strom nachází, „svolný” s jeho pokácením, od situace, kdy strom pokácet nechce, a to například i přesto, že ohrožuje majetek souseda. V prvním případě bude aktivita plně v rukou vlastníka pozemku, na kterém se strom nachází. Se zákonem předvídanými výjimkami je totiž třeba ke kácení stromů na vlastním pozemku povolení orgánu ochrany přírody (na úrovni příslušného obecního úřadu). Zákon o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb.) upravuje povolení ke kácení dřevin a případy, kdy není povolení nezbytné, v § 8. V podrobnostech je zákonné ustanovení provedeno tzv. „kácecí” vyhláškou (č. 189/2013 Sb.). Oba předpisy jsou úzce provázány, jeden nelze, resp. není dobré, chce-li být vlastník s žádostí úspěšný, číst bez druhého. Ze zákonné úpravy je třeba vypíchnout také ustanovení § 9 zákona č. 114/1992 Sb., upravující náhradní výsadbu, často v povolení ke kácení orgánem ochrany přírody ukládanou (orgán ochrany přírody ji může/nemusí uložit).

Závěrem této části zdůrazňujeme, že pokácení stromů není vázáno toliko na „chtění” vlastníka pozemku, na kterém se nachází. Zákon výslovně stanoví, že správní orgán může povolení vydat pouze „ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin”(srov. např. rozsudek NSS ze dne 21. 8. 2008, č.j. 4 As 20/2008-84). Na vydání rozhodnutí tedy není právní nárok.

Z odpovědi Veroniky Vytejčková, www.enviprofi.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

22.12.2017 8.48, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Podnikání s vodou a zákony

Aktuality

VIDEOROZHOVOR

více >

Fotoblog

více >

NAUČNÁ STEZKA OLŠINANAUČNÁ STEZKA OLŠINA
Autor: Nina Havlová

Videoreportáž

více >

Kalendář Akcí

<<Červenec 2020>>
PÚSČPSN
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2