Ochránci přírody na Vysočině upozornili na výskyt škeblice asijské, která vytlačuje původní škeble a velevruby. V Česku byla škeblice poprvé zjištěná v 90. letech minulého století, šíří ji ryby infikované larvami. Na Vysočině se zatím škeblice objevuje ojediněle, ví se o ní ve třech rybnících na Humpolecku, v rybníku na Pelhřimovsku a u Moravských Budějovic. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) uvítají informace o tomto invazivním druhu, protože může být i jinde. Uvedli to na webu Správy CHKO Žďárské vrchy.

Lastury škeblí mohou být vidět při podzimním vypouštění rybníků. „Šíření škeblice, stejně jako dalších invazních druhů, je nejsnazší zastavit na samém počátku invaze,“ uvedla agentura. Škeblice je podobná domácím škeblím a velevrubům, ale je větší. Dorůstá až do 25 centimetrů. „Srovnatelných velikostí dosahuje z našich druhů pouze zákonem chráněná škeble rybničná. Ta má však oproti škeblici asijské schránky protáhlejší,“ uvedla agentura. Na schránkách škeblic bývá často fialové zbarvení, rozlišit se dají také podle růžové barvy na vnitřní straně lastrury.

Škeblice pochází z jihovýchodní Asie, do Evropy byla zavlečená s rybami. Podobně jako původní druhy škeblí se škeblice rozmnožuje larvami, které parazitují na žábrách ryb. Larvy škeblice asijské ale mohou napadat více druhů ryb, což ji zvýhodňuje při pronikání do nových lokalit. V místech, která škeblice obsadí, podle AOPK původní druhy mlžů ustupují nebo vymizí.

K šíření škeblic může přispět také snaha zachránit škeble uvízlé v bahně vypuštěného rybníka. Lidé by proto škeble neměli přemisťovat do jiných lokalit. Při podezření, že jde o nepůvodní druh, by měli by kontaktovat odborníky.

Zdroj: ČTK, foto: Původní i nepůvodní druhy někdy najdeme na jednom rybníce. Napravo invazní škeblice asijská, nalevo naše původní škeble říční.
Autor fotografie: Marie Bostlová