Obce kolem vodárenské nádrže Švihov na Želivce chtějí zastavit vylidňování regionu zlepšením podmínek pro turistiku. Dopravu z Ledče a okolí do sousedních středočeských obcí by podstatně zkrátil nový most, který prý starostům slibovali už před lety při stavbě přehrady. Zástupci obou krajů ale na setkání v Kožlí uvedli, že stavbu mostu neplánují. Byla by podle nich nákladná a zasáhla by do ochrany tohoto vodárenského zdroje.

V Kožlí se sešli zástupci několika obcí, Povodí Vltavy, obou krajů, ministerstva zemědělství a úřadu vlády. Setkání inicioval lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, rodák z Kožlí. „Pokud se něco nestane, bude tato oblast vylidněna jako dřív Sudety,“ uvedl. Jednání budou pokračovat.

Přehrada Švihov, známá víc jako Želivka, byla dokončena v roce 1975. Tato největší vodárenská nádrž ve střední Evropě zásobuje pitnou vodou asi 1,5 milionu obyvatel, včetně Prahy. Ochrana tohoto zdroje ale výrazně limituje život i podnikání lidí žijících kolem přehrady. Výstavbou nádrží byly také odděleny obce, které dřív k sobě měly přirozenou spádovost.

Spojuje je teď jediný most přes přehradu, je na silnici II/150. U toho je ale kvůli zhoršenému stavu snížená maximální hmotnost pro vozidla. Podle starosty Kožlí Václava Husáka to prodražuje třeba i stavby, protože se musí platit víc za nákladní dopravu.

Miloš Vacek z odboru dopravy Středočeského kraje uvedl, že na rekonstrukci tohoto mostu by mělo dojít v příštím roce, bude stát asi 90 milionů korun. Se stavbou nového mostu podle něj ale kraj nepočítá. V plánu ji nemá ani Kraj Vysočina. Podle radního Zdeňka Chláda by to byla na kraje příliš velká investice.

Další most přes přehradu, dlouhý asi 200 metrů, by měl vést od Kožlí ke středočeské obci Šetějovice. „Celá oblast Dolnokralovicka by tak byla zpřístupněna,“ uvedl Jaroslav Dědič, který byl v Šetějovicích 20 let starostou. Podotkl, že ze vsi by se pak třeba cesta do Ledče zkrátila z 25 kilometrů na šest. „Na východ jsme teď vlastně jako středočeské pohraničí,“ dodal. Ves mívala 200 obyvatel, dnes tam žije 60 lidí.

Zatopené okolí Želivky dřív bylo vyhledávanou rekreační oblastí. Obce by chtěly, aby si lidé zase mohli vyjít do přírody, aby tam třeba mohly vést i cyklostezky. Rozvojem šetrné turistiky by přibyly pracovní příležitosti, jichž je v regionu málo.

„Nemůžeme pustit někoho k vodě, to je ze zákona. Na druhou stranu, snažíme se najít určitý režim tak, aby to omezení bylo co nejmenší,“ řekl Petr Kubala, generální ředitel Povodí Vltavy. Povodí už provedlo revizi ochranných pásem Švihova; zatím nevstoupila v platnost kvůli odvolání. Celkový rozsah chráněného území by pak měl být menší. „Na druhé straně, někde může být ochrana přísnější,“ upozornil Kubala. Nejvíc by měly být chráněny lokality, které způsobují největší znečištění nádrže.

Zdroj: ČTK