16. 9. 2019

29.8.2019 13.35, Rubrika: Podnikání s vodou a zákony

Nižší daně z mezí či tůní

Ve Sněmovně leží vládou nedávno schválený návrh na osvobození krajinných prvků od daně z nemovitosti. Připomíná to deník Mladá fronta DNES s tím, že zemědělci by do budoucna neplatili daň z dřevin, stromořadí, příkopů nebo mokřadů.

„Poplatníci budou mít dva roky na to, aby si nechali krajinné prvky, které se nacházejí na jejich pozemcích, zapsat do evidence ekologicky významných prvků,“ vysvětluje mluvčí ministerstva financí Zdeněk Vojtěch. Krajinné prvky jsou dnes v katastru vedeny jako takzvaná ostatní plocha, což v důsledku znamená, že se z nich platí vyšší daň než z orné půdy. „Je nesmysl platit vyšší daň z krajinného prvku, z něhož žádný výnos nemáte a jen s ním máte starosti,“ kroutí hlavou nad současným stavem předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Ministerstvo zemědělství teď však chce jít v daňových úlevách ještě dál. S resortem financí už jednalo o tom, že přímo vybudování nových krajinných prvků by šlo uplatnit jako daňově uznatelný náklad. „Podle našeho názoru by mohlo napomoci, kdyby výdaje vynaložené na nové krajinné prvky bylo možné zohlednit jako náklad související se zemědělskou činností. Takový postup nyní není možný,“ potvrzuje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Jak přitom potvrzuje Jan Vopravil z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd, návrhy by mohly najít pozitivní odezvu u zemědělců. Jenže překážkou v dobrém úmyslu bude vlastnictví půdy. U nás je více než 80 procent zemědělské půdy v pachtu. „Zemědělci často nehospodaří na svém, a tak si musí k budování těchto prvků opatřit souhlas vlastníka,“ podotýká Vopravil.

Za pravdu mu dává i ekologický zemědělec Martin Hutař ze Starého Města pod Králickým Sněžníkem. „Větší překážkou se mi zdá opravdu majetková struktura na polích. Když chceme vysadit třeba protierozní linii dlouhou tisíc metrů, protínají ji pozemky asi 30 vlastníků. Možná třetina majitelů s výsadbou bude souhlasit a třetina bude proti,“ upozorňuje Hutař.

Investice do obnovy remízků, stromořadí či větrolamů můžou jít až do statisíců. Jedna sazenice stromu stojí mezi 300 až 600 korunami. Podle předběžného odhadu zemědělců třeba na kilometrovou alej bude nutné vysadit desítky až stovky stromů. Další náklady budou na samotnou výsadbu, ochranu proti okusu zvířaty a údržbu.

Zdroj a plné znění článku: Mladá fronta DNES, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová

29.8.2019 13.35, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Čistota vody a rekreace, Voda a naše peněženka, Podnikání s vodou a zákony, Statistiky a kauzy

Aktuality

Lesní video

více >

Fotoblog

více >

LÁZNĚ KYSELKALÁZNĚ KYSELKA
Autor: Nina Havlová

Videoblog

více >

Kalendář Akcí

<< Září 2019 >>
PÚSČPSN
26 27 28 29 30 31 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 1 2 3 4 5 6