Neratovice chystají obnovu Kozelské a Lobkovicko-Jiřické tůně, úpravy pomohou zachovat tamější ekosystémy. Žijí v nich například ohrožení skokani skřehotaví či škeble rybniční.

Město už má připravenou dokumentaci pro územní a stavební řízení, nyní jedná o pronájmu či zápůjčce pozemků potřebných k uskutečnění projektu. Pak požádá o stavební povolení. Jde o investici v hodnotě desítek milionů korun, podmínkou zahájení prací je přidělení dotace, uvedl na dotaz ČTK starosta Neratovic Roman Kroužecký.

Odhad nákladů nyní činí 80 milionů na jednu tůň, dosud byly podle starosty dotace i stoprocentní, ale třeba v případě spoluúčasti 20 procent by náklady pro Neratovice představovaly 16 milionů korun. „Vzhledem k tomu, že tento záměr všichni kvitují (a to i většinoví majitelé pozemků – Povodí Labe, Kostelec n/L. a Tišice), tak ale nikdo, kromě nás, Neratovic, do toho nechce dát ani korunu,“ uvedl starosta.

V Lobkovicko-Jiřické tůni městu patří malé pozemky, v Kozelské nemá ani jeden čtvereční metr. „Tudíž bychom si ani neobhájili, že investujeme do cizího majetku. Přitom už nyní nás to stálo cca dva miliony korun. Pokud ale dojde k realizaci, jsou tyto náklady uznatelnou položkou,“ doplnil Kroužecký.

Samotná obnova tůní má spočívat ve vytěžení sedimentu (bahna), kterého je v jedné tůni cca 64.000 tun. Obě tůně jsou podobně veliké. „Sacím bagrem se sediment čerpá do odvodňovací laguny na břehu. Tam sedimentuje, přičemž voda se vrací zpět. Po vysušení se sediment rozveze na okolní pozemky, kde se zaorá,“ popsal starosta.

Projektování předcházel botanický a zoologický průzkum. Podle něj v lokalitě tůní žijí například ohrožený skokan skřehotavý, škeble rybniční, skokan štíhlý, kuňka obecná, ještěrka obecná, slepýš křehký, netopýr rezavý a řada dalších. Z rostlin to jsou třeba sevlák potoční, rozrazil dlouholistý, bělolist rolní, tajnička rýžová, potočník vzpřímený, ostřice pobřežní, svízel severní pravý, žebřice pyrenejská, ochmet evropský, stulík žlutý či pupkovec pomněnkový.

ČTK, ilustrační foto Naše voda