Kapitolu rozpočtu ministerstva zemědělství (MZe) na vodohospodářské stavby je potřeba posílit letos i v rozpočtu na příští rok. Po dnešním jednání s vedením státních podniků spravujících povodí českých řek to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Neuvedl, o jakou jde částku. Jedná o tom s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). MZe uvedlo, že podle Koncepce na boj se suchem by na protipovodňové stavby mělo dávat čtyři miliardy ročně, letos má ze státního rozpočtu necelou polovinu. Výborný řekl, že rozpočtová kapitola se týká propojování vodovodů, výstavby kanalizací nebo propojování vodárenských soustav. „Dotýká se to i některých staveb na úrovni povodí,“ doplnil. Zatím má podle od Stanjury předběžný příslib. „Je to téma, které řešíme v rámci stabilizace rozpočtu. Nedokážu odpovědět, jak debaty okolo rozpočtu 2023 dopadnou,“ dodal.

Bývalý ministr zemědlěství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) letos v březnu řekl, že od ministerstva na vodní hospodářství potřebuje 2,5 miliardy korun. Týká se to i dotací pro obce. V roce 2022 podle Nekuly ministerstvo získalo navíc 900 milionů korun, ale až na začátku prosince, obce tak do poslední chvíle nevěděly, zda peníze dostanou.

Výborný řekl, že v rozpočtu na příští rok je potřeba najít peníze k tomu, aby mohly vodohospodářské stavby pokračovat. „Pro mě je těžko představitelné, že bychom měli vodní díla zastavit a konzervovat,“ doplnil. Chce docílit toho, aby projekty pokračovaly. Připravují se mimo jiné stavby vodárenské nádrže Vlachovice na Zlínsku, víceúčelové nádrže Nové Heřminovy na Opavsku a soustavy vodních nádrží na Rakovnicku: Senomaty, Šanov a Kryry.

Ministerstvo zemědělství v červnu uvedlo, že Evropská komise nesouhlasí s financováním 15 protipovodňových projektů z Národního plánu obnovy. Připraveno bylo 42 projektů, z toho dva náhradní. Na jejich financování letos bude potřeba 512 milionů korun ze státního rozpočtu. Týká se to mimo jiné projektů na přehradách Orlík, Harcov nebo Jezeří.

ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová