Na ochranu před povodněmi poskytla mezi lety 2021 a 2023 ministerstva zemědělství (MZe) a životního prostředí (MŽP) téměř pět miliard korun, méně než mezi lety 2018 a 2020. Příjemci peníze využili například na zvyšování kapacity koryt vodních toků nebo budování ochranných protipovodňových hrází. Dotační titul na podporu prevence před povodněmi fungoval mezi lety 2014 a 2022 a za dobu jeho trvání se dále postavilo například 17 kilometrů ochranných hrází. Ze státního rozpočtu šlo téměř 2,8 miliardy korun. Vyplývá to z tiskové zprávy ministerstev.

Na financování protipovodňových opatření se v letech 2021 až 2023 podílelo MZe částkou 2,9 miliardy korun a MŽP 1,9 miliardy korun. Na prevenci před povodněmi mezi lety 2018 až 2020 přerozdělila ministerstva dohromady 8,48 miliardy korun.

Mezi nejvýznamnější stavby z poslední doby patřilo podle úřadů dokončení protipovodňové ochrany Olomouce a Žamberka na Orlickoústecku. Dále se z dotace zpevnilo přes 20 kilometrů vodních hrází a zrekonstruovalo 11 kilometrů ochranných hrází.

Cílem dotačního titulu je především zvýšit prevenci před povodněmi, a to například budováním opatření k řízeným rozlivům povodní nebo poldrů, tedy nádrží k zachycení vody při povodňových stavech, a to zejména v oblastech, kde hrozí povodně nejvíce. V posledním programu, který trval od roku 2014 do roku 2022, se podle informací ministerstva zlepšila ochrana před povodněmi pro téměř 201.000 obyvatel.

Na navazující čtvrtý program je vyhrazena státní podpora 4,8 miliardy korun. V plánu je pokračovat s výstavbou ochranných hrází, zvyšováním retenčních prostor nebo stabilizací řek a potoků. „Úspěšně pokračujeme i v obnovování, odbahňování a rekonstrukcích rybníků. Na to po celou dobu trvání programu mezi lety 2016 a 2024 poskytneme souhrnný příspěvek ve výši jedné miliardy korun,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) doplnil, že obnova vodního režimu je kvůli postupující změně klimatu jedním ze základních úkolů jeho úřadu. MŽP poskytne také evropské peníze, a to z Operačního programu Životní prostředí 2021 až 2027. „Jen na opatření ve volné přírodě máme pro obce, podnikatele, nevládní organizace, ale i občany celkem k dispozici téměř 5,4 miliardy korun,“ řekl Hladík.

Nejvíce obětí si v posledních letech vyžádaly záplavy v letech 1997, kdy zemřelo 50 lidí. Záplavy v roce 2002 postihly více než třetinu území ČR, o život přišlo 17 lidí. Škody byly vyčísleny na víc než 73 miliard korun. V souvislosti s povodněmi v roce 2013 zemřelo 15 lidí, škody dosáhly 15 miliard korun.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto