Někteří drobní akcionáři společnosti Vodovody a kanalizace (VaK) Zlín napadli žalobami platnost několika bodů dubnové valné hromady, které se týkaly vzniku nového provozního modelu vodárenství na Zlínsku. Uvedla to dnešní Mladá fronta Dnes (MfD) ve svém regionálním vydání.

Na valné hromadě vznikla nová provozní společnost Vodárna Zlín, a skončily tím dlouholeté soudní spory o provozování vodárenské infrastruktury. Podle žalujících je ale nový model ekonomicky nevýhodný. Na Zlínsku donedávna fungoval takzvaný provozní model – VaK Zlín vlastnil infrastrukturu, ale provozovala ji Veolia prostřednictvím společnosti Moravská vodárenská (MOVO). Model měl trvat do roku 2034, někteří menší akcionáři jej kritizovali a vedlo se několik soudních sporů. Města Otrokovice a Fryšták zavedení modelu v roce 2004 napadla žalobami. Na konci loňského roku však VaK Zlín, MOVO a města uvedly, že dospěly po dvouletém jednání ke smírnému řešení.

Dohodly se, že do nově založené provozní společnosti Vodárna Zlín vloží MOVO část svého obchodního závodu, který působí na Zlínsku. VaK Zlín v ní bude mít 75procentní akciový podíl, zbytek bude mít do konce roku 2029 MOVO, která z podniku odejde v roce 2029, tedy o pět let dříve, než měl provozní model původně trvat. Vodárny budou poté opět řídit obce a města. VaK Zlín zaplatí koncernu 142 milionů korun za provozní část, kterou mu před lety prodal za 80 milionů a teď ji vložil do nově vzniklé firmy. Zisky z Vodárny Zlín mají jít výhradně VaK.

„Nový model je celkově ekonomicky nevýhodný, protože nezajistí dostatečné množství peněz na obnovu infrastruktury v majetku VaK Zlín,“ uvedl starosta Želechovic Michal Špendlík, který podal jednu z žalob. „Navíc nám na valné hromadě nebyly předloženy veškeré podklady, zejména o rozsahu provozní společnosti. Takže jsme neznali rozsah toho, co kupujeme,“ uvedl Špendlík. Žalobu podala také firma Compas Capital Consult i opoziční zlínský zastupitel a akcionář Pavel Sekula.

Předseda představenstva VaK Svatopluk Březík uvedl, že na valné hromadě byly předloženy všechny podklady a že se nespokojení akcionáři chtějí zviditelnit z politických nebo osobních důvodů. Na dubnové valné hromadě bylo zastoupeno více než 90 procent akcionářů, pro transformaci hlasovalo přes 92 procent přítomných zástupců včetně města Zlína, které je se 47 procenty akcií největším akcionářem. „Drobní akcionáři to dělají takřka na každé valné hromadě, nepřekvapuje mě to. Jejich argumenty považuji za účelové. Za mě bylo vše v pořádku. Kdyby nebylo, tak to nemohlo projít jednotlivými zastupitelstvy měst a obcí. Navíc na to bylo děláno velké množství posudků,“ uvedl primátor Zlína Jiří Korec (ANO).

ČTK, ilustrační foto (Svatopluk Březík) archiv Naše voda