23. 5. 2019

Litomyšl odbahní Panské rybníky v budislavských lesích

Město Litomyšl plánuje v příštím roce v rámci boje proti suchu odbahnění Panských rybníků v budislavských lesích. Revitalizace rybníků by měla stát čtyři miliony korun, uvedl ve zprávě na webu města mluvčí Michaele Vojáček.

„Připravujeme revitalizaci Panských rybníků v budislavských lesích. Již v minulosti jsme v této lokalitě realizovali podobné projekty a ukázalo se, že to je dobré řešení pro přírodu, zvířata, a tím pádem i pro člověka,“ prozrazuje místostarosta Radomil Kašpar. Zahájení prací by mělo proběhnout v zimě roku 2020, odbahnění a revitalizace rybníků bude stát necelé čtyři miliony korun, město z vlastních zdrojů dá půl milionu, zbytek financí zajistí dotace z EU a od státu.

Ukázkovým příkladem podobného záměru jsou Nový a Střední rybník na Budislavi, kde v letech 2009 a 2010 došlo k revitalizaci vodních ploch a celého okolí. Projektanti museli řešit silné zabahnění dna, nevhodný přítok a negativní vlivy zemědělství na lokalitu. V rámci této akce dělníci na Novém rybníku vybudovali malý ostrůvek, výleziště a zimoviště obojživelníků, a upravili pobřežní pásmo tak, aby lépe vyhovovalo vodním živočichům. V okolí bylo vybudováno i několik tůní. Úpravy stály téměř 6 milionů korun, přičemž město vložilo do prací 1,3 milionu z vlastních zdrojů, zbytek pokryly dotace z EU a státu.

Podobných projektů realizovali v okolí pracovníci městských lesů více. Na Budislavi v minulých letech vznikly větší i menší tůně a rybníky. Některé mají jména, v lesích tak najdeme například Pomněnku či Blatouch, další zůstávají bezejmenné. Také u Višňár v minulých letech vyrostl nový rybník a další dvě biotopové tůně za 3,5 milionu korun. Drobné objekty sloužící k zadržení vody vznikly i ve strakovských lesích. „Velké projekty samozřejmě v boji se suchem pomáhají, ale důležitá je především systematická a dlouhodobá práce s lesním porostem a půdou. Zdravý les má do sebe schopnost nasát velké množství vody, kterou postupně uvolňuje jak do podzemních vod, tak i vodních toků,“ připomíná Petr Novák, vedoucí Městských lesů Litomyšl.

I přes veškeré snahy zadržovat vodu v lesích se to ale vždy nedaří, například na Černé hoře byly suchem oslabené stromy napadeny kůrovcem a houbovými patogeny. Proto tam muselo dojít k masivnímu kácení, aby nemuselo toto občany hojně navštěvované území být uzavřeno pro vstup. V současné době se na Černé hoře pracuje na její revitalizaci, výstavbě odpočívadel a přírodního dětského hřiště.

Rybníky a tůně nejsou jedinou možností jak bojovat se suchem. „Jako město máme omezené možnosti, ale zodpovědnosti se nezříkáme. Městské lesy Litomyšl dlouhodobě na zachycování vody v krajině pracují. Nyní také prověřujeme, zda bude možné budovat nová parkovací místa tak, aby se do půdy lépe vsakovala voda. V zahraničí to funguje. Dále nás zajímá, zda by se z velkých městských objektů, například sportovních hal, dala voda svádět do retenčních nádrží a dále využívat. Pracujeme i na dalších projektech, důležité však je, aby s vodou dobře hospodařili i zemědělci a další subjekty,“ dodává na závěr starosta Daniel Brýdl.

Zdroj: Litomysl.eu, ilustrační foto

7.5.2019 7.38, Rubrika: Rybářství a rybníkářství, Prevence povodní, voda v krajině

Aktuality

Lesní video

více >

Fotoblog

více >

VÝSTAVA VODOVODY-KANALIZACEVÝSTAVA VODOVODY-KANALIZACE
Autor: Nina Havlová

Videoblog

více >

Kalendář Akcí

<< Květen 2019 >>
PÚSČPSN
29 30 1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31 1 2