Liberecký kraj žádá víc času na zpracování připomínek k plánovanému rozšíření těžby v polském hnědouhelném dolu Turów u česko-polské hranice. Na jednání krajského zastupitelstva o tom dnes informoval hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Dokumentaci EIA zveřejnil kraj na úřední desce 9. května, na připomínky má veřejnost, obce i Liberecký kraj jen 30 dní. Lhůta tak vyprší 8. června. Pro Liberecký kraj zpracovává vyjádření společnost Frank Bold advokát, která už dokázala zastavit těžbu v dole Gubin-Brody u hranic s Německem.

„Požádali jsme oficiálně ministerstvo životního prostředí, aby požádalo na polské straně o prodloužení termínu tohoto připomínkování o měsíc,“ řekl Půta. Na české straně a v geologické službě se podle něj ještě zpracovávají dokumenty, které mohou být z pohledu dopadů rozšíření těžby zásadní zejména pro Frýdlantsko. Jde podle Půty hlavně o hydrogeologickou studii, kde polská dokumentace používá jen minimum dat, a její závěry tak nejsou právě důvěryhodné. „Naše hydrogeologická studie bude ale podle informací z MŽP k dispozici až koncem června,“ dodal Půta.

Standardně je na podávání připomínek v rámci EIA pouze 30 dní, české zákony ale umožňují prodloužení. „V polské legislativě to není, ale tady předpokládádm, že polská strana bude mít zájem na tom, aby vycházela vstříc sousedům na českém území. A pan ministr Richard Brabec slíbil, že o prodloužení požádá,“ řekl Půta. Liberecký kraj připravuje k dokumentaci EIA připomínky, slibuje si od toho přinejmenším kompenzace vzniklých škod na českém území. Že by se podařilo těžbu v dole zcela ukončit Půta nevěří.

Hnědouhelný důl v Polsku zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Rozšířit by se měl důl až na 30 kilometrů čtverečních a těžit tam Poláci plánují do hloubky až 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit podél silnice z německé Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou.

Podle MŽP jsou největším nebezpečím plánovaného rozšíření možné dopady na povrchové i podzemní vody zejména u Hrádku nad Nisou, hrozí ale i zvýšení hluku a prašnosti. Polská strana přitom výraznější vliv na zásoby vody odmítá. Proti plánovanému rozšíření protestují obyvatelé v obcích u česko-polské hranice, kampaň zahájila česká pobočka organizace Greenpeace pod názvem „Spolu za vodu!“. Ve středu pořádá v Hrádku nad Nisou diskusi s veřejností, kde bude možné podávat i námitky k dokumentaci EIA.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová