V souvislosti s oteplováním a klimatickou změnou výrazně stoupá riziko lesních požárů. Podle dlouhodobých statistik hoří nejčastěji kromě letních měsíců také v dubnu. Lesy ČR proto dbají na prevenci a apelují na návštěvníky. Jejich nedbalost je totiž nejobvyklejší příčinou požárů.

Loni hořelo v porostech spravovaných Lesy ČR sto dvacetkrát, nejčastěji v severních Čechách. Škoda při požárech 22 hektarů lesa byla vyčíslená na 2,9 milionů korun. Letošních 19 požárů zasáhlo pět hektarů lesa, škoda činí milion korun.

Lesy ČR dbají na prevenci, takže od dubna do října zakázaly pálení klestu. „Neděláme to ani v jiných měsících, riziko je opravdu velké. Stačí, když trochu fouká, a oheň se snadno přenese i přes cestu,“ říká Štěpán Pospíšil, lesní správce z České Hory. Podnik také staví a obnovuje lesní nádrže, z nichž by se dala okamžitě čerpat voda. V horkých letních dnech drží lesníci protipožární hlídky. V některých nově obnovených porostech, založených zejména na větších postkalamitních plochách, se preventivně tvoří čtyřmetrové oddělovací pásy. „Lesy rozčleňující na menší celky. Nerostou tam žádné dřeviny a navazují na lesní cesty, takže se po nich snadno dostane do porostů technika,“ vysvětluje Libor Strakoš, výrobně-technický ředitel Lesů ČR. Často jsou na okrajích osázené jen listnáči, jako je třeba olše, lípa nebo javor, které přenášejí oheň podstatně méně než jehličnany.

Prevence lesníků ale nestačí. Většinu požárů totiž způsobí návštěvníci. Dokládají to letošní statistiky, podle nichž hořelo nejčastěji během velikonočního prodlouženého víkendu, kdy počasí doslova zvalo na výlet. K rychlému vznícení hrabanky stačí nedopalek cigarety nebo nedostatečně uhašené ohniště. Důsledky nedbalosti pak vyšetřuje policie jako trestný čin. Zákon v lesích totiž rozdělávání ohně, kouření a odhazování hořících a doutnajících předmětů výslovně zakazuje, a to až do padesátimetrové vzdálenosti od porostu.

Lesy ČR, ilustrační foto archiv Naše voda