Obcím kolem vodárenské nádrže Švihov, známé i jako Želivka, by ministerstvo zemědělství mohlo pomoci s pozemkovými úpravami, při čerpání dotací na čistírny odpadních vod nebo s projekty zaměřenými na agroturistiku. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) to řekl na jednání se starosty v Kožlí na Havlíčkobrodsku. Obce si stěžují na to, že doplácejí na ochranné pásmo přehrady. Investují do čištění odpadní vody, pitnou vodu ze Švihova přitom samy neberou. Hlavním odběratelem je Praha, kterou podle nich ochrana přehrady nic nestojí.

V seznamu požadavků obcí je mimo jiné i to, aby se z každého prodaného hektolitru vody ze Švihova desetník vrátil do regionu. Ročně by šlo o 30 milionů korun, které by bylo možné použít třeba na opravy silnic a hřišť. ČTK to řekl europoslanec Tomáš Zdechovský, rodák z Kožlí, který jednání inicioval. „Tenhle region i v rámci Evropské unie patří k nejchudším a to, si myslím, je ostuda České republiky,“ řekl. Samosprávy kolem přehrady rovněž požadují uvolnění podmínek pro turistiku u vodárenské nádrže, včetně rybolovu.

„Myslím si, že jsme schopni některé věci během tří čtyř let posunout,“ uvedl Jurečka. Díky urychlení pozemkových úprav v problematických lokalitách by se mohla snížit eroze půdy, a tím i znečišťování přehrady pesticidy. Kolem přehrady by tak mohly přibýt remízky, biopásy i objízdné komunikace.

Lesy České republiky by podle ministra mohly rovněž přistoupit na určité směny pozemků, které by obcím ulehčily život. Jurečka také vyzval starosty, aby se snažili čerpat dotace na rozvoj agroturistiky, na což bude mít stát v novém plánovacím období tři čtvrtě miliardy korun. O dalších požadavcích obcí, kupříkladu o možných dopadech alespoň částečného povolení rybolovu v přehradě, je podle Jurečky ještě potřeba diskutovat.

Plošnou kompenzaci pro region ale Jurečka nevidí jako reálné řešení. Jak řekl novinářům, podobně jako kolem Švihova na tom jsou obce kolem dalších velkých vodárenských nádrží v republice.

Přehrada Švihov byla dokončena v roce 1975. Tato největší vodárenská nádrž ve střední Evropě zásobuje pitnou vodou asi 1,5 milionu obyvatel. Její ochrana ale limituje život i podnikání lidí žijících kolem přehrady, region se podle Zdechovského vylidňuje. Obce, které dřív k sobě měly přirozenou spádovost, teď spojuje jediný most přes přehradu a ten je ve špatném stavu. Druhý most, který prý starostům slibovali před lety, by měl vést od Kožlí ke středočeským Šetějovicím. Jeho stavbu ale nikdo nechystá. Nespokojení starostové obcí kolem Švihova se scházejí od loňského roku a postupně zpřesňují své požadavky. Celkové náklady na revitalizaci území v okolí Švihova Zdechovský odhadl kolem třiceti miliard korun. Jen do čistíren odpadních vod by podle něj potřebovalo investovat kolem 30 obcí. Mezi ně patří například Koberovice na Pelhřimovsku se 140 obyvateli.

Zdroj: ČTK